
Kyberšikana: nový rozměr ovládání
Co je to, jak jí poznám a jak jí čelit; tipy dětem i rodičům
Vztek sám o sobě je přirozený, normální a není třeba se za něj stydět.
Za co odpovědnost neseme je, jak vztek ventilujeme.
Neakceptovatelné je agresivní – násilné chování.
Je proto dobré mít v zásobě způsoby, kterými lze vztek upustit bezpečně, právě bez násilného chování:
1) Tělesné cvičení jako je běh, cyklistika, posilování nebo cokoliv, co je dobře dostupné. Společně se vztekem může odejít také kortizol, zjednodušeně řečeno hormon stresu, který se vyplavuje fyzickou aktivitou a potem. Nahromaděnou energii také přirozeně předáte do fyzického úsilí a nemusí se kupit v těle.
2) „Upustit páru“ lze například také boucháním do polštáře nebo boxovacího pytle. K boucháním do polštáře a podobným aktivitám si zvolte místo, kde budete sami. Projevy vzteku mohou vyvolávat v přihlížejících úzkost a v aktérovi posléze pocit studu. Tuto činnost doporučujeme kontrolovat tak, že budete počítat jednotlivé rány. Bouchnu 5x. Nestačí to? Ještě 3x. atd. Už jen samotné počítání a soustředění se na vnímání vzteku vám umožní získat nad ním kontrolu.
3) Vykřičte se. K této činnosti je vhodné například auto, ideálně zaparkované v bezpečné zóně nebo v lese či na místě, kde si to můžete a chcete dovolit. Opět platí doporučení, že někdy stačí fyzicky opustit místo konfliktu, poodejít stranou, nadechnout se na balkon, jít si nalít vodu nebo si odskočit do koupelny. Případně udělat pár dřepů nebo si alespoň promnout ruce a tím prostřídat napětí a uvolnění v těle. I tak malý pohyb může odklonit výbuch vzteku.
Dalším způsobem z ranku klidnějších metod může být dechové cvičení, meditace nebo progresivní svalová relaxace.
Cesta, jak se naučit zvládat bezpečnou ventilaci vzteku, než přejde k agresivnímu chování je však založená na vnímání sebe sama. Naše tělo totiž mnohem dříve než naše mysl vnímá, že se vztek probouzí a vysílá signály, které lze zachytit v těle, pokud se na ně soustředíme. Průvodní projevy:
V takové fázi lze ještě vztek obvykle velmi dobře ventilovat jinak než násilně, případně ho zcela odklonit. Důležité je si ho všimnou a uvědomit si, že se to děje právě teď. Podívat se na to, co vám schází a co potřebujete a zkusit potřeby naplnit, než propukne vztek. Nejde už reakci zastavit? Zvolte některé z předchozích možností.
Typickými spouštěči agrese jsou horko, hlad, hluk, únava a vyčerpání (zejména u dětí), stísněné podmínky, nerušení osobní zóny, překročení našich osobních postojů, úcty a hranic. A samozřejmě návykové látky.
Nemyslíme tím popis toho, co nebo kdo vás štve, ale co skutečně prožíváte. „Mám vztek, jsem naštvaný a nevím co s tím. Potřebuji odejít jinam a mít chvíli pro sebe, abych se dal/a dohromady. Udělám pár kliků, třeba 15.“ O prožívání a co projevy vzteku působí okolí můžete mluvit se svými blízkými nebo třeba terapeutem. Samozřejmě i na Lince bezpečí to je možné.
Nechte si pomoci od odborníka. Násilí, včetně tělesných trestů je neakceptovatelné a může zanechat vážné psychické následky. V České republice jsou organizace jako je Liga otevřených mužů www.ilom.cz, kde s tímto tématem pomáhají mnoho let a mají dobré výsledky. Oběti násilí se mohou obrátit na Bílý kruh bezpečí. Pro děti je dostupná Linka bezpečí, kde mohou anonymně mluvit o čemkoliv, co potřebují.
Tématu se autorka věnuje i v podcastu Na tenké Lince:
Cesta, jak se naučit zvládat bezpečnou ventilaci vzteku, než přejde k agresivnímu chování je však založená na vnímání sebe sama. Naše tělo totiž mnohem dříve než naše mysl vnímá, že se vztek probouzí a vysílá signály, které lze zachytit v těle, pokud se na ně soustředíme. Průvodní projevy:
V takové fázi lze ještě vztek obvykle velmi dobře ventilovat jinak než násilně, případně ho zcela odklonit. Důležité je si ho všimnou a uvědomit si, že se to děje právě teď. Podívat se na to, co vám schází a co potřebujete a zkusit potřeby naplnit, než propukne vztek. Nejde už reakci zastavit? Zvolte některé z předchozích možností.
Typickými spouštěči agrese jsou horko, hlad, hluk, únava a vyčerpání (zejména u dětí), stísněné podmínky, nerušení osobní zóny, překročení našich osobních postojů, úcty a hranic. A samozřejmě návykové látky.
Nemyslíme tím popis toho, co nebo kdo vás štve, ale co skutečně prožíváte. „Mám vztek, jsem naštvaný a nevím co s tím. Potřebuji odejít jinam a mít chvíli pro sebe, abych se dal/a dohromady. Udělám pár kliků, třeba 15.“ O prožívání a co projevy vzteku působí okolí můžete mluvit se svými blízkými nebo třeba terapeutem. Samozřejmě i na Lince bezpečí to je možné.
Nechte si pomoci od odborníka. Násilí, včetně tělesných trestů je neakceptovatelné a může zanechat vážné psychické následky. V České republice jsou organizace jako je Liga otevřených mužů www.ilom.cz, kde s tímto tématem pomáhají mnoho let a mají dobré výsledky. Oběti násilí se mohou obrátit na Bílý kruh bezpečí. Pro děti je dostupná Linka bezpečí, kde mohou anonymně mluvit o čemkoliv, co potřebují.
Tématu se autorka věnuje i v podcastu Na tenké Lince:
Videa, články, podcasty
Co je to, jak jí poznám a jak jí čelit; tipy dětem i rodičům
Nudu a nicnedělání k našemu životu potřebujeme
Pochybovat o sobě je běžná součást dospívání
Hranice může být tenká, trpět mohou ale obě strany