V minulém článku jsem uvedla, že to není zase až tak špatně, když se dítě vztekne. Když to všichni úspěšně zvládnou, vztah a důvěra dítěte k rodičům se tím posiluje. Přesto však – mnohým konfliktům a scénám lze předejít. Pomohou nám při tom: pravidla, tempo přizpůsobené dítěti a klid a dobrá nálada (což je to nejtěžší). V tomto článku se zaměřím především na pravidla.
Povídkový příběh chlapce a psycholožky z Linky Bezpečí, který se protne v jednom rozhovoru a sehraje důležitý okamžik v jejich životě.
Víte, jaký je rozdíl mezi psychologem a psychiatrem? A jak do toho zapadá psychoterapeut? Co to znamená, když vám někdo doporučí navštívit psychologickou pomoc? Co očekávat, když se někam objednáte? Kam se objednat, když potřebujete péči o vlastní duši? A co nám často brání tomu, abychom pomoc vyhledali? Zapomeňte na úpisy krví! Tahle péče je nezávazná.
Dýchání je neoddělitelnou součástí našeho života. I přes to, že je s námi neustále, většina z nás by dokázala na prstech jedné ruky spočítat, kolikrát si svůj dech v průběhu dne uvědomí. Přenesení naší pozornosti k této zautomatizované činnosti, nám může v mnoha situacích velmi pomoci. Je však důležité, naučit se v těchto chvílích pracovat se svým dechem správně. S tím, abychom si tuto dovednost osvojili, nám může pomoci (mimo jiné) i metoda kontrolovaného dýchání.
Dle knih je „krize“ obdobím vzniklým v důsledku negativní události nebo souběhu více takových situací. Jsou významně ohroženy kvality života, případně život sám. U nás na Lince bezpečí máme také přesvědčení, že krize může být velkou šancí. Nese potenciál pro pozitivní změnu v životech. I když to bývá během krize i velice bolavé. Tísnivé a dusné, že „jeden by to raději nežil“. Nicméně bez krize není možná žádná zásadní proměna.
Na Linku bezpečí volávají dospívající či mladí dospělí i s prosbou o radu. Co mám dělat, když….? Prožívají mnohé situace poprvé. Trápí je také složitosti prvních lásek, mívají dotazy na „přežití“ a pochopení rozchodů. Jak jim můžeme my, jako rodiče, pomoct?