Radka je s Linkou bezpečí od roku 2016. Pracovala, na telefonu, v e-mailové poradně, ale také jako lektorka ve školách. V posledních letech ji můžete znát z podcastu Linky bezpečí Na tenké Lince, jehož je autorkou. Edituje také blog, na kterém se právě nacházíte a od roku 2022 se věnuje prevenci v rámci Linky bezpečí.
Je psychoterapeutka a vede svoji soukromou psychoterapeutickou praxi.
Nebo také: když se děti ptají a dospělí bojí. Na rovinu si pojďme říct, že smrt a strach ze smrti není zrovna čtenářsky a konverzačně atraktivní téma. Jenže když se začne ptát a bát syn nebo dcera, je na čase vytáhnout hlavu z písku a čelit realitě. Koneckonců, smrt je jediná jistota, kterou v životě máme a můžeme se spolehnout, že se s ní všichni časem setkáme. Před ní tedy neutečeme. Jak o smrti mluvit, je však mnohdy nejasné. Obzvlášť, pokud dotazy na toto téma nekončí a přechází v obavu a úzkost. Být připraven, znamená nebýt zaskočen. A s válkou na Ukrajině se toto téma stává ještě naléhavějším, než kdy jindy.
Nedávno se mne zeptal známý, jak to udělat, aby jeho blízká příbuzná vyhledala psychologickou pomoc. Je přesvědčený, že by ji setkání s odborníkem pomohlo v její obtížné životní situaci. Moc mu na ní záleží… Přináším pár jednoduchých kroků, co v podobných chvílích podniknout, v trochu jiném příběhu. Je možné je ale aplikovat na nejrůznější životní události.
Jedním z velmi častých hovorů na Lince bezpečí je téma potíží při navazování přátelství a následné samoty. Věta „Nemám žádné kamarády“ se ozývá ze sluchátka na Lince bohužel velmi často. Jaké jsou možnosti a jaké limity pomoci dětem v podobné situaci?