Linka bezpečí | Odpočinek: zbytečnost nebo nutnost?

Odpočinek: zbytečnost nebo nutnost?

Prázdniny klepou na dveře! Blíží se několik týdnů, během kterých děti a dospívající opustí školní lavice a mohou se vydat vstříc cestování, táborům a novým zážitkům. Letní volno by se však nemělo stát jen honbou za co nejlepšími fotkami na sociální sítě, mělo by být především prostorem pro odpočinek a relaxování těla i mysli po náročném školním roce. Proč je to důležitá, i když často opomíjená, aktivita?

Nabírání sil versus prokrastinace

V dnešní hektické době, která nás nutí k zaměření se na okamžité výsledky a nahrává zběsilému tempu bez pauz či neustálému tlaku na výkon, je dobíjení baterek o to nutnější činností, která pomáhá kompenzovat chronický stres. Ten se týká nejen dospělých, ale bohužel i dětí.

Není výjimkou, že dochází k záměnám termínů odpočinek a prokrastinace, ač je mezi nimi obrovský rozdíl. Prokrastinace označuje chronické odkládání úkolů a povinností a představuje velké riziko pro duševní zdraví jedince. Relaxaci však odborníci považují za tzv. protektivní, tedy podpůrný a ochranný faktor v životě člověka. Díky umění zpomalit včas mohou děti lépe zvládat krizové situace, protože se učí pracovat s vnitřním i vnějším tlakem, a tím se zvyšuje jejich psychická odolnost. Je experimentálně prokázáno, že pravidelné relaxace snižují hladinu agresivity, zlepšují soustředění i paměť a mají celkově pozitivní vliv na osobní i společenské vztahy. Přispívají také k pocitu vnitřního klidu a snižují hladinu kortizolu, což je hormon aktivovaný při nadměrné zátěži. Odpočinek naopak uvolňuje tzv. hormony „dobré nálady a štěstí“, jako jsou endorfiny, oxytocin nebo serotonin. To vše pomůže dětem dosahovat i lepších výsledků ve škole či později v zaměstnání.

V případě dlouhodobého ignorování červených kontrolek a signálů, že je potřeba zastavit, na sebe vážné dopady nenechají dlouho čekat. Patří mezi ně problémy se spánkem, silná únava, psychosomatické obtíže, vyčerpání organismu, zhoršení výsledků ve škole nebo dokonce celý syndrom vyhoření či psychická onemocnění (deprese, úzkosti apod.). Výjimkou není ani pomočování nebo noční děsy.

Běh, hudba nebo úklid

Obecně rozlišujeme aktivní a pasivní přístup k odpočinku, přičemž obě varianty lze samozřejmě střídat. Každému vyhovuje jiný způsob, když si potřebuje vyčistit hlavu; může to být poslech hudby nebo zvuků přírody a živlů (šumění moře, praskání ohně…), hluboká meditace či úklid celé domácnosti.

Nácviky relaxací lze zahájit u dětí již ve věku tří let, i když mají trochu odlišný průběh od formy pro dospělé. Je potřeba pojmout učení odpočinku jako hru a provést dítě tímto procesem. Nabízí se tanec či zpěv pro uvolnění přebytečné energie, různé sportovní aktivity, zapojení fantazie (například při vizualizaci barev) nebo tvořivé činnosti, jako jsou malování či skládání puzzle.

Inspirující může být také rozvíjení dovednosti mindfulness, která staví na myšlence vnímat více přítomnost, tedy okamžiky právě tady a teď. Jde o prohloubení všímavosti k vlastním pocitům, myšlenkám a reakcím. Tím můžeme mimo jiné získávat větší odstup od náročných situací.

Většina relaxačních technik má své základy v práci s dechem nebo s uvolněním svalů. Ideální je postup, během kterého rodiče/dospělí vědou děti k relaxaci vlastním příkladem: udělají si z odpočinku společného rodinného koníčka a učí své potomky, že vydechnout si není trestné, ale naopak příjemné, zdravé a přínosné pro další fungování.

Každopádně ať už jde o jakoukoli formu relaxace, vždy by mělo dojít k vytvoření návyku, díky kterému se odpočinek pro dítě stane přirozenou součástí jeho denního režimu a bude ho tak vykonávat automaticky.

Trénuj každý den a najdi to své!

Techniky by nikdy neměly být dělány na sílu a za každou cenu! Vůbec není nutné se držet trendů, které jsou aktuálně moderní. Naopak je vhodné zkoušet, co konkrétnímu dítěti nebo dospělému nejvíce vyhovuje. Ne každého zkrátka nabije ranní jóga následovaná ledovou sprchou a špenátovým smoothie.

Je také nutné vždy přizpůsobit formu relaxace aktuálnímu zdravotnímu stavu dítěte, jeho věku, mentálnímu rozpoložení a temperamentu osobnosti. Pro živější děti existují dynamičtější formy relaxace a je možné je v průběhu dne kombinovat s pomalejšími.

Ohledně délky trvání nácviku je u předškolních dětí vhodné rozmezí 5-10 minut, u dětí školou povinných je možné interval postupně prodlužovat. Zásadní je, aby činnost dítě bavila a aby neztrácelo motivaci v relaxačních technikách pokračovat. Pro děti na 2. stupni ZŠ a dospívající na středních školách je vhodná metoda Schultzova autogenního tréninku, která pracuje s uvolněním celého těla nebo Jacobsonova relaxace, která funguje na principu stahování a následného uvolňování svalů a učí nás tak, že každé napětí jednou pomine. Mnoho videí takových řízených relaxací lze nalézt například na YouTube.

Relax do kapsy

Pro starší děti jsou tu relaxační aplikace, které jim pomohou se naladit na momenty klidu a mohou je mít vždy s sebou:

  • Pause

Skvělá aplikace pro momenty zastavení v každém dni –  a to formou hry. Zlepší vám i soustřední pomocí zaměřování pozornosti na barevné obrazce.

  • Nepanikař

Aplikace nabízí zdarma první psychologickou pomoc v akutních situacích, ať už se jedná o depresi, úzkost, poruchy přijmu potravy nebo třeba sebepoškozování a myšlenky na sebevraždu.

  • Stop, Breathe & Think

Tato aplikace vás podpoří cvičebními programy a najdete v ní i prostor pro každodenní záznam ohledně své nálady.

  • Calm

I tato apka vás podpoří na cestě k vnitřnímu klidu. Je plná zvuků a příběhů, které vás rychle dostane do pohodového rytmu.

Kam pokračovat dál

Videa, články, podcasty

Pochybovat o sobě je běžná součást dospívání