Linka bezpečí | Kolik pozornosti si zaslouží spánek?

Kolik pozornosti si zaslouží spánek?

Je takřka fascinující, jaká data nám dnes chytrá zařízení mohou o spánku poskytovat - od délky spánku přes fáze REM a nonREM vln, až po odchylky od běžného stavu. Data mohou být samozřejmě užitečná, někdy nás dokonce upozorní na blížící se nemoc nebo doporučí více odpočinku.

Co když se ale z doporučení stane návod, a my začneme mít pocit, že když se odchýlíme, děláme všechno špatně?

Spánek považujeme za základní pilíř zdravého životního stylu. Na druhou stranu si sami nedokážeme zajistit 100% kvalitní spánek každý den - někdy si chceme užít příjemnou večerní akci, potřebujeme pracovat do večera či odsloužit noční směnu třeba u nás na Lince. Jindy nás budí horko, hlava plná myšlenek nebo stresující období. Důvodů, proč spánek nepřichází nebo je v nižší kvalitě, je mnoho.

Co by bylo v příbalovém letáku spánkových aplikací

Jestliže nám spánkové aplikace a chytrá zařízení monitorují spánek proto, abychom ho měli pod kontrolou, zkusme si pohrát s myšlenkou, jaké “vedlejší účinky” by mohli do života přinést. Například se může objevit FOMO (Fear of Missing Out) související se spánkem. Jde o strach, že se dostatečně nevyspíme a budeme tak přicházet o zdraví, výkon, náladu. Dalším vedlejším účinkem by mohly být odchylky spánku v aplikaci, která kazí náladu hned po ránu, ačkoli si tělo ve skutečnosti třeba i dobře odpočinulo. A tak se postupně můžeme dopracovat až k fenoménu dnešní doby, tzv. orthosomnii, ve které jde o snahu spát co nejlépe. Vše poctivě sledovat však mnohdy může vést k pravému opaku. Úzkostná snaha usnout v tom začne spíše bránit. Občas v nás totiž neustálá edukace o správném životním stylu a nadměrné sledování může vzbuzovat pocit, že sotva se jednou nevyspíme, už si sami zapříčiníme spoustu katastrofálních scénářů, tedy že vlastně jednáme sami proti sobě.

"Někteří studenti volají v nočních hodinách, protože nemohou usnout. Vědí ale, že musí ráno vstávat a potřebovali by být vyspalí kvůli testu nebo prezentaci. To v nich vyvolává až úzkostné pocity. Ty se pak společně snažíme snížit, zklidnit tělo a mysl, aby se jim podařilo usnout."

Vraťte se k přirozenosti

V první řadě je užitečné začít vnímat, jak to vlastně u sebe máme. Věnujeme svému spánku pozornost? Je nám tato pozornost příjemná? Spíme díky tomu lépe? Nebo už se dostáváme do stavu, kdy nás spánek spíše stresuje? Pokud jsme fascinováni daty z chytrých zařízeních, ale občas už je to na nás moc, můžeme si zkusit trackování spánku na chvíli vypnout? Může to být na pár dnů, týdnů... a pak nastavme vnitřní chytré zařízení a sledujme, co to s námi dělá a jak se cítíme. Ke sledování se lze samozřejmě kdykoliv vrátit, ideálně v kombinaci s vlastním pocitem.

Usnout a spát

S usínáním samotným nám mohou pomáhat různé zklidňující techniky - dýchací cvičení či další formy mindfulness, tedy všímavosti, jako je například body scan. Tato uklidňující technika je meditační cvičení, při kterém vědomě zaměřujeme pozornost postupně na všechny části svého těla od konečků prstů u nohou až po temeno hlavy.

Zkusme přesto přijímat skutečnost, že některé noci jsou prostě horší. Je přirozené, že se nám pravděpodobně nepodaří každý den usnout v deset hodin večer a probudit se svěží po krásných osmi hodinách spánku. Spánek je základní lidskou potřebou, která nám umožňuje fungovat, ale nemusíme z ní dělat disciplínu k trénování.

Jestliže je váš spánek soustavně přerušovaný, máte dlouhodobé potíže s usínáním nebo nočním buzením či děsy, vyhledejte odborníka, svěřte se svému okolí. Nebuďte na to sami. Děti a studenti do 25 let mohou volat na Linku bezpečí – i v noci, když nemohou spát (116 111) napsat do chatu nebo e-mailu.

Článek byl napsán a uveřejněn v časopise Psychologie dnes 09/2025 a upraven pro blog Linky bezpečí

Kam pokračovat dál

Videa, články, podcasty

Pochybovat o sobě je běžná součást dospívání