Nechce se mi do školy
Učíte se rádi? To je ale otázka, co? Poslechněte si můj příběh
Ve škole trávíš velkou část dne. Může být místem, kde jsou kamarádi, zážitky, nové věci, ale taky stres, neúspěch, osamělost nebo šikana. Náročné může být i rozhodování, kam dál po základce nebo střední. Ať už řešíš cokoli, nemusíš na to být sám/sama. Pomoc a řešení existují.
Doma se učíš a jde ti to, ale před tabulí nebo při písemce máš najednou úplně prázdnou hlavu. Buší ti srdce, třesou se ti ruce nebo tě bolí břicho. Když je člověk ve stresu, může být mnohem těžší vybavit si to, co se naučil.
To, že ses jednou zasekl/a, neznamená, že se to musí opakovat pokaždé. Strach se dá postupně trénovat a zmenšovat.
Příběh ze života:
Doma jsem to uměl. Jakmile mě učitel vyvolal, všichni se na mě otočili a já si nevzpomněl ani na první větu. Teď se bojím každé jeho hodiny.
Některý předmět ti možná nejde, i když se snažíš. Nedokážeš se soustředit, informace se ti pletou nebo nad učením trávíš hodiny bez výsledku.
Každému vyhovuje jiný způsob učení a někdy výkon ovlivňují také starosti doma, vztahy, málo spánku nebo psychické potíže. Když nejsme v pohodě, jde učení zkrátka hůř.
To, že současný způsob nefunguje, neznamená, že se nedokážeš učit. Možná potřebuješ jinou metodu, vysvětlení nebo odbornou podporu.
Příběh ze života:
Matice věnuju celé odpoledne a stejně dostanu pětku. Rodiče si myslí, že se neučím, ale já už fakt nevím, co mám dělat jinak.
Promluv si s učitelem a zeptej se, na co se zaměřit.
Pomoci může spolužák, doučování, školní speciální pedagog nebo školní psycholog.
Pokud se dlouhodobě nedokážeš soustředit, máš velké potíže se čtením, psaním nebo počítáním a výsledky neodpovídají tvé snaze, může škola nebo rodiče pomoci domluvit vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně.
Ozvi se k nám na Linku bezpečí, podpoříme tě.
Někdy si s učitelem jen nesednete. Může být přísný, rychle vysvětlovat nebo mít jiný způsob komunikace, než ti vyhovuje. Jindy ale učitel žáky ponižuje, zesměšňuje nebo v nich vyvolává strach.
Učitel může hodnotit tvou práci a nastavovat pravidla. Neměl by tě ale urážet, zastrašovat ani ti ubližovat.
Má smysl situaci řešit, i když učitel tvrdí, že to byla jen legrace.
Příběh ze života:
Učitel si ze mě dělá srandu před celou třídou. Když něco nevím, řekne, že jsem beznadějný případ. Ostatní se smějí a já se bojím přihlásit.
Přijímačky mohou působit, jako by rozhodovaly o celé tvé budoucnosti. Možná se učíš měsíce, ale stejně máš strach, že v důležitou chvíli všechno pokazíš.
Přijímačky jsou důležitá zkouška, ale nejsou měřítkem toho, jaký jsi člověk ani co všechno v životě dokážeš.
Příběh ze života:
Testy doma zvládám, ale při přijímačkách nanečisto mám mnohem méně bodů. Začínám špatně spát a mám pocit, že zklamu všechny kolem.
Když se nedostaneš na školu, kterou si přeješ, můžeš cítit zklamání, vztek, stud nebo strach, co řeknou rodiče a spolužáci.
Nepřijetí na školu není rozsudek nad tvou budoucností. Znamená to, že nevyšel jeden konkrétní plán. Pořád existují ještě jiné možnosti. Spousta lidí nezačala přesně tam, kde chtěla, a nakonec našli jinou cestu, která jim sedla ještě líp.
Výsledek přijímaček neukazuje tvoji hodnotu. Ovlivnit ho může stres, konkurence, počet míst i jeden nepovedený den.
Příběh ze života:
Všichni kamarádi se někam dostali a já ne. Bojím se jít do školy, protože se mě budou ptát. Připadám si jako největší loser.
Nejistota je běžná
Rozhodnout se, kam po základce nebo střední, může být těžké. Možná vůbec nevíš, co chceš dělat. Nebo to víš, ale rodiče mají jinou představu. Výběrem školy si nevybíráš jednu práci na celý život. Lidé během studia i později svůj směr běžně mění.
Pokud tě rodiče tlačí do školy, kterou nechceš, požádej o pomoc třeba třídního učitele, výchovného poradce, příbuzného nebo školního psychologa. Pomoct s dohodou mezi tebou a rodiči může i sociální pracovnice.
Příběh ze života
Rodiče chtějí, abych šla na gympl, ale mě láká grafika. Bojím se, že když si prosadím svou, zklamu je. Zároveň nechci několik let studovat něco, co mě nebaví.
Místo „Na tu školu prostě nepůjdu.“ můžeš říct:
Pomoci může také udělat si tabulku několika škol, ve které společně porovnáte jejich výhody a nevýhody.
A pokud časem zjistíš, že sis nevybral/a dobře, není všechno ztracené. Je možné hledat změnu oboru, přestup na jinou školu nebo jinou cestu.
Je úplně běžné, že před testem cítíš nervozitu. Stres je hromada pocitů, které jednoduše řečeno zaplavují mozek. Pak je těžké ho používat.
K odplavení stresu a pocitů strachu, paniky a úzkosti pomáhá, když zaměříš pozornost jinam. Zkus zklidnit tělo:
Vysvětli rodičům a učitelce, že se učíš, ale že při zkoušení prožíváš takový stres, že se ti nedaří si na naučené věci vzpomenout. Někomu více vyhovuje psát písemky, aby nemusel mluvit před lidmi. Pokud to tak máš taky, požádej učitelku, jestli by sis známku ze zkoušení mohla opravit písemkou. Může pak zjistit, že to umíš. Popros rodiče, aby ti s takovou domluvou u učitelky pomohli. Můžeš si také chvíle před tabulí představovat, zkoušet si říkat učení před zrcadlem, nahlas, před rodiči nebo kamarádkou. Jde tak trénovat situace, kdy musíš mluvit nahlas před lidmi.
Když se člověk rozhoduje, co chce studovat, tak vychází z nějakých představ. Skutečnost pak může být různá. Někoho vybraný obor baví, jiný v něm ani pracovat nezačne. A někdo ho změní i víckrát za život. Záleží na tom, jak to v práci člověku vyhovuje. Vystuduj to, co tě láká. Uvidíš, jak tě bude práce sestřičky naplňovat. Změnu můžeš udělat vždycky;)
Zjisti si o tom víc
Učíte se rádi? To je ale otázka, co? Poslechněte si můj příběh
Čeká tě po prázdninách nová třída nebo škola?
Období, kdy studenti čelí akademickým i osobním výzvám

Co čekat a jak přechod zvládnout?

Jak zvládnout zkouškové a nezbláznit se
Jak to zvládnout ve zdraví a s nepošramoceným sebevědomím
Obětí kyberšikany se může stát každý; i se do ní zapojit

Co udělat jako první nebo co když to učitel nechce řešit

Jak postupovat; co může rodič požadovat nebo odmítnout

Jaké možnosti rodiče mají a o co se mohou opřít

Jak u dětí vzniká školní fobie a tipy, co s ní

Jak se projevuje a jak vstup do školky co nejvíce ulehčit
Anonymní a bezplatné linky logicky doprovází žertovná volání
Jsme tu i pro tebe. Není žádná ostuda, říct si o pomoc. Ozvi se.
Naše služby jsou určeny pro děti a studenty do 26 let.
Až budeš kontaktovat Linku bezpečí, nemusíš se nám představit jménem, ani říkat žádné další osobní údaje (třeba kde bydlíš, nebo kam chodíš do školy), pokud si to nebudeš přát. To znamená, že jsi pro nás anonymní.
Služba je zdarma. Není pro nás důležité, jakou hudbu posloucháš, jestli jsi věřící, jestli se ti líbí kluci nebo holky, kolik máte doma peněz, nebo jakou barvu vlasů nosíš.