
Kyberšikana: nový rozměr ovládání
Co je to, jak jí poznám a jak jí čelit; tipy dětem i rodičům
Přesto, že asi každý máme nějakou představu o šikaně, slyšeli jsme o ní v minulosti v nejrůznějších příbězích, je dobré si na začátek formulovat její základní rysy a stupně. A odlišit si ji od legrácek a pošťuchování.
Šikana je záměrné psychické nebo fyzické ubližování – chcete-li týrání. Využívání převahy jednotlivce nebo skupiny nad druhým člověkem či skupinou. Objevuje se nerovnováha (aktuální psychická převaha, silová, početní, mocenská atp) – protože cílem je vyvolání strachu.
Šikana se děje opakovaně a děje se pro agresi samotnou. Nemusí jít tedy například o zisk peněz.
Při šikaně se „baví“ vždy jen jedna strana. Oběť má z toho nepříjemné pocity. Například stud, ponížení, strach atp.
Šikana má 5 stupňů, podle závažnosti a upevněnosti agresivního chování ve skupině. Vrcholem je, když všichni ve skupině přijmou fakt, že ubližovat je normální. Oběť se už nebrání a agresivní je většina skupiny. Přihlížející nepomohou a nic neřeší.
Šikana se mezi dětmi nejčastěji děje ve škole, v zájmových kroužcích, ale i „venku“, v kyberprostoru.
Šikana není jednorázová hádka nebo konflikt. Pokud děti zažívají legraci na obou stranách hry, byť může být provázena dohadováním nebo pošťuchováním, jedná se o škádlení. Legrace nesmí být jednostranná a druhému dítěti nepříjemná, vadit mu nebo ho zraňovat. Pokud se tak stane, je na místě omluva a vyjádření lítosti.
Při šikaně chce agresor záměrně ubližovat a z šikany má radost. Toto chování se také opakuje a většinou stupňuje.
Někdy se o ubližování dozvíme od samotného dítěte, jindy od jeho kamaráda nebo učitele. Také ho můžeme sami postupně rozkrýt, když dítě začne nerado chodit do školy, objeví se bolesti břicha a snaha se škole/kroužku vyhnout nebo se objeví jiné projevy chování.
V takovém případě je vždy třeba mít na paměti:
Na začátek je potřeba říci, že rodič nemá sbírat důkazy. To je povinnost školy. Konkrétně má škola celou situaci prošetřit a zjistit si fakta. Šikanu ve škole řeší nejčastěji výchovný poradce či metodik prevence a často bývá přizván školní psycholog nebo externí odborník přes šikanu.
Nedoporučujeme, aby šli rodiče sami řešit problém s rodiči agresora – většinou je to „přilévání oleje do ohně“ konfliktu.
Pokud jde o šikanu mimo školu nebo kroužek, je na místě oslovit Oddělení sociálně právní ochrany dětí (OSPOD na Městském úřadě) v místě bydliště, či oslovit Policii.
Bohužel i to se stává. Opakovaně se setkáváme se situací, kdy škola situaci bagatelizuje a neřeší. Pak je nutné být asertivní a konat:
Tématu šikany se autorka článku věnuje i v našem podcastu Na tenké Lince.
Videa, články, podcasty
Co je to, jak jí poznám a jak jí čelit; tipy dětem i rodičům
Nudu a nicnedělání k našemu životu potřebujeme
Pochybovat o sobě je běžná součást dospívání
Hranice může být tenká, trpět mohou ale obě strany