MHD bez paniky. Nečekej, až úzkost zmizí sama. Co zkusit ještě dnes?

Vlastními silami

„Ve dvou se to lépe táhne“, říká přísloví, a je to pravda. Pod odborným vedením se vám problém bude řešit snáze. Ale rozhodně stojí za prozkoumání a vyzkoušení, zda na svůj problém třeba nestačíte i sami. Nemusí být tak hluboký, jak se vám může zdát. Chce to trpělivost, odhodlání a motivaci a nejlépe také podporu svého okolí nebo alespoň jednoho člověka. To je velmi důležitá, někdy až zásadní, složka úspěchu. Níže uvedené tipy si vyzkoušejte ať se již rozhodnete pro spolupráci s nějakým odborníkem či sami. Pokud se časem rozhodnete přeci jen odborníka vyhledat, pak tyto sesbírané postřehy vzít s sebou na sezení a budete tak mít skvělý materiál, se kterým dál pracovat. A co tedy můžete sami doma vyzkoušet?

Jasně, konkrétně a přesně pojmenovat svůj strach

Strach z cestování hromadnými dopravními prostředky s dalšími lidmi je vlastně výsledek, pojmenování situace, která nám dělá problém. Název komplexního problému. Výborně! Pojmenovat a přesně definovat, co mne trápí je první a nejdůležitější krok. A my tuto komplexní problémovou situaci potřebujeme nejprve „rozdělit“ a uvědomit si, z jakých menších dílčích obtíží se pro vás osobně skládá. Důvodem je fakt, že pracovat můžeme jen s jedním tématem, až jej vyřešíme, můžeme přejít k řešení dalšího.

Dalším důvodem je snížení stresu, který v nás obecné pojmenovávání problémů zaručeně vzbuzuje. Zkuste si u sebe všimnout, jaké emoce ve vás probudí tento ilustrativní příklad: „Mám strach z cestování dopravními prostředky.“ A věta: „Mám strach z cestování MHD v našem městě.“ První věta je příliš obecná, vyvolá v nás pocit převahy a neřešitelnosti a naší bezmoci. Druhá věta je již konkrétní. Říká, že se nebojíme jezdit autem, vlakem, ale pouze MHD a navíc v jednom konkrétním městě. Ukazuje, že se „bojíme“ jen nějaké části cestování dopravními prostředky, nepřerůstá nám díky své konkretizaci přes hlavu a cítíme, že není nad naše síly, nezbavuje nás naší moci a nepodrývá sebevědomí, že na ni nestačíme. Stačíme, protože vidíme, co konkrétně chceme řešit. První věta nám vsugerovává, že problém je tak široký, že ho nelze nijak uchopit a nepůjde vyřešit. Natrénujte si na nejrůznějších příkladech jasné definování strachu, obavy.

Negativní myšlenky

Se strachem souvisí tzv. automatické negativní myšlenky. Jejich jméno o nich vypovídá vše. Jsou automatické, spouští je ledasco, od hudby, zvuku, vůně, vzpomínky, po vizuální obraz… Jsou vždy a pouze negativní – nedokážeš to, udělá se ti zle, už jsi to tolikrát zkoušel, omdlíš a nikdo ti nepomůže, nebudeš moci vystoupit…A pozor, jsou to jenom myšlenky!

Zachycujte si tyto myšlenky na papír. Proč právě na papír? Zaprvé, úchop tužky a psaní je nejefektivnější způsob, jak tyto myšlenky v hlavě spolehlivě zastavit. Zadruhé se snažte tyto myšlenky neodhánět, nevyhýbat se jim, nepopírat. O to urputněji se vám budou vtírat zpět do hlavy. Zatřetí, povídejte si s nimi. Nebojte se těchto myšlenek a přemýšlejte, o čem doopravdy jsou, co vám chtějí říci, čím jsou pro vás tak ohrožující. Věřte nebo ne, automatické negativní myšlenky jsou naši přátelé, jsou výsledkem evoluce a snaží se nás ochránit před neúspěchem, ztrapněním, zraněním, před něčím nás varují. A tak se nás od mnoha věcí snaží odradit. Ale dělají to velmi nešikovným způsobem a nepřiměřeně silně. Když mají adekvátní intenzitu, tak nám naopak dodávají kuráž, odvahu a nepřekonali bychom bez nich v životě ani ty nejmenší překážky, například překonat strach a jít na zkoušku.

Najděte vyváženější pohled

Ozve-li se vám v hlavě nějaká taková negativní myšlenka, uvědomte si ji a zkuste k ní nalézt reálnější alternativu, důkaz z vašeho života. Například místo: „Omdlím a nikdo mi nepomůže.“ Zatím jsem nikdy neomdlela. Pokud omdlím, je tam spousta lidí a určitě se najde jeden jediný, kdo případně zavolá pomoc.

Sebrat kuráž a jít do experimentů

Strach, obavy, úzkost se snižují tím, že jim čelíme a ověřujeme si v praxi jejich platnost. Nejde o to, namlouvat si, že je vše sluncem zalité, ale stejně tak nejde ani o to, vidět vše černě. Ale mít vyváženou představu o realitě. Experimenty slouží k tomu, abychom se poté, co si vytvoříme plán a promyslíme postup, jak ho zrealizovat, ověřili platnost našich negativních myšlenek v reálném životě. Takže pokud nás straší například myšlenka, že v MHD omdlíme, je užitečné a jediná cesta, jak se této obavy zbavit, skutečně MHD jezdit a sledovat, kolikrát opravdu omdlíme.

Výjimka potvrzuje pravidlo

Ano, může se stát, že dvacetkrát neomdlím a jednou se to skutečně stane. Ale jedna zkušenost versus dvacet zkušeností jiných nám ukáže, že život je nepředvídatelný, ale neplatí jen a pouze černé myšlenky, kterými nás hlava straší a paralyzuje od volného žití. Pokud se skutečně stane, že omdlíme, zrekapitulujeme si situaci, omdleli jsme, lidé kolem nám pomohli, lékaři zachránili. A na základě této zkušenosti si lze vytvořit pro příště plán, jak zkusit předejít tomu, abych omdlel (např. se ráno nasnídat, řádně napít, ráno si zacvičit…). Případně si uvědomím, že pokud omdlím, s největší pravděpodobností se nic horšího, než že mě lidé okolo proberou či zavolají lékaře, nestane. Zachrání mě, a to je hlavní.

Chce to klid

Čím více a cíleně pečujeme o své duševní zdraví, tím jsme více v klidu a pohodě, máme nižší tepovou frekvenci, odstup a nadhled od situací. Proto důležitou součástí odstranění strachu, obav a úzkostí je pravidelně provádět relaxační cvičení a trénovat zvládací strategie. A nezapomínat se povzbuzovat a odměňovat za úspěšné zvládnutí experimentu, bez ohledu na to, jak dopadne! Jde o to, ocenit jakýkoliv kus práce, který jste odvedli, jakýkoliv pokus. Ne jen výsledek. Není opravdu klišé, když říkám, že z psychologického hlediska je cílem cesta.

Černé na bílém

Je užitečné si také zapisovat, jak se cítíte, jaké emoce si uvědomujete a kdy je cítíte. Jaké nápady na experimenty máte, co se vám osvědčilo, co nikoliv a jaké byly výsledky. Jaké tam byly překážky a jak je příště odstranit. Co byste potřebovali, co by vám pomohlo. Zde pocítíte opět kouzlo psaní rukou, které uzemňuje, dostává nás do přítomnosti, čímž snižuje stres, úzkost, paniku. Myšlenky vám neutečou a můžete se k nim vrátit, stejně jako k nápadům, které by zapadly.

Přeji šťastnou cestu, za chvíli vám jede vlak, tak ať vám neujede!