Odhalit svěřené tajemství neznamená zradit

Bezpečné tajemství

Tajemství, které je opravdu příjemné sdílet, je celá řada. Když se například dívka dozví, že se její kamarádka zamilovala, může to být důvěrné téma, které jejich přátelství posílí, dodá mu na důvěrnosti a naplní společnými rozhovory a sdílením. Bezpečné tajemství může být třeba i to, že se rodiče rozvádějí. To už není o sdílení radosti, ale spíše bolesti a starostí. I přesto může být příjemné být kamarádovým hlavním důvěrníkem, se kterým si povídá o tom, jak je to těžké, co si rodiče řekli a jak se to celé vyvíjí.

Tajemství „na hraně“

Jsou ale i taková tajemství, se kterými si děti přestávají vědět rady. Mohou to být situace, které jsou tak trochu „na hraně,“ kdy děti začínají přemýšlet, jak s takovým tajemstvím naložit. Jsou to situace, kdy se třeba dozví o tom, že ta zamilovaná kamarádka posílá svému klukovi fotky, u kterých se nedá tak úplně určit, jestli jsou ještě bezpečné nebo jsou intimní a jde tedy spíše o sexting. Nebo že spolužák podvádí u písemek či pomlouvá někoho jiného, koho to zraňuje. Zde je potřeba vždy vědět o situaci víc, aby bylo jasné, k jaké straně se tajemství přiklání.

Strach

A pak jsou také tajemství, u kterých děti zažívají převážně strach o druhého, pocity bezmoci a beznaděje a velkou nejistotu, jak s takovým tajemstvím naložit. Zvláště, když je kamarád do tajemství doslova zakleje. To může vypadat například takto:

Takové věty padají často ve spojení s tajemstvím týkajícím se vážných psychických potíží kamarádů – sebepoškozování, poruch příjmu potravy, sebevražedných myšlenek. Děti se dostávají do velkého napětí a mohou prožívat doslova mix pocitů. Cítí se polichocené a důležité, že si kamarád vybral ke svěření se se svými potížemi právě je. Zároveň se o něj bojí a neví, co si počít, protože cítí, že samy na tu situaci nestačí a neumějí kamarádovi pomoci. Říct to někomu dospělému a požádat o pomoc se ale bojí, protože kamarád na ně spoléhá, že to nikomu neřeknou a hrozí, že kdyby se to někdo dozvěděl, bude to ještě horší. Kromě toho mají strach, aby kamaráda nezradily, nezlobil se ně nebo o něj dokonce nepřišly.

Prozradit neznamená zradit

Linka bezpečí ve spolupráci s projektem Safer Internet Centrum natočila na toto téma tři shorty – krátká videa, které upozorňují na to, jak těžké někdy může být nést taková tajemství. Děti se totiž se strachem o kamaráda na nás obracejí poměrně často. Proto jsme jako light motiv těchto videí zvolili motto: „Prozradit neznamená zradit.“ Chceme tak podpořit děti v tom, aby si hlídaly své hranice a vnímaly své pocity, které určují, o jaké tajemství jde a jaká postup zvolit.

Ve chvíli, kdy cítí, že se o kamaráda bojí, že si neví rady s celou situací, že na takovou věc nechtějí být samy, je na místě hledat dospělého, kterému se mohou svěřit. To může být ideálně rodič, ale také někdo ve škole – školní psycholog, paní učitelka, výchovný poradce. Tato doporučení už sice ve videu nenajdete, ale jak tajemství rozdělit na ok – na hraně – a rizikové, to je v nich vyjádřeno značně expresivně! Uvidíte sami. Detaily, jak mohou děti postupovat a co s takovým těžkým tajemstvím dělat, pak najdou v naší webové poradně nebo v popisku pod příspěvkem.

Není to zrada, ale pomoc

Děti a mladí lidé by měly vědět, že někdy je opravdu důležité předat informaci o ohroženém kamarádovi dál někomu dospělému, kdo má více možností, jak s ní naložit, poradit se, promyslet to. V tu chvíli na to přestává být dítě samo a může se mu ulevit. Je fér to kamarádovi říct a připravit ho na to s vysvětlením, že už se o něj opravdu bojím, záleží mi na něm, nezvládám už takový strach o něj prožívat sám a proto se potřebuji svěřit někomu dospělému. Není to zrada, ale přání pomoci kamarádovi. A to je velký rozdíl.

Zachránit život je důležitější než přátelství

I tak se může stát, že takové jednání může právě jako zrada být vnímáno. Kamarádství se naruší, dítě může být označované za zrádce, bonzáka a tak podobně. To není lehké. Na dospělých pak je, aby děti podporovali ve vědomí, že někdy je v zájmu ochrany života potřeba takový krok udělat, a i když je to bolestné, zachránit život je důležitější než přátelství. A také, že když je takový krok dobře vysvětlený, je větší naděje, že se podaří přátelství znovu obnovit. Když se kamarádovi uleví poté, co získá pomoc, může situaci vidět jinak. Podpora a laskavá pevnost dospělého s pochopením dětských emocí je v takové situaci zásadní.

Tajemství k dětství a dospívání patří. Je v pořádku ho držet, pokud je bezpečné a je také úkolem rodičů přijmout vědomí, že dítě potřebuje sdílet něco jen mezi vrstevníky. Je ale také v pořádku říct si o pomoc v situaci, kdy tajemství místo radosti přináší trápení a strach. Rodiče by měli umět dávat dětem najevo, že jsou připraveni jim naslouchat v situacích, které jsou pro ně nějak těžké. Děti a mladí lidé pak mají lepší šanci si o pomoc si skutečně říct.