Šikana je jako nemoc. Musí se zahájit léčba!

 „Samo se to časem spraví“ u šikany rozhodně nefunguje.

Naše doporučení? Nikdy nezůstávej se šikanou sám/sama!

Dítě od nás uslyší, že je potřeba, aby mu někdo pomohl šikanu zastavit. Díváme se na to, jak vypadá jeho nejbližší okolí. Komu dalšímu kromě Linky bezpečí se bude umět svěřit a říct si o pomoc? Jsou to rodiče? Prarodiče? Teta, která je současně učitelka a bude si vědět se šikanou nejspíše rady? Starší sourozenec? Nebo učitelka ze školy? Školník, družinářka? Může se stát, že takovým důvěrníkem pro děti může být dětský lékař/ka, kterého/ou dítě zná od malička. Nebo někdo další.

Na co se budeme ptát?

Budeme s dítětem povídat o tom, jak se cítí. Z emocí a jejich intenzity se dá mnohé vyčíst. Míra utrpení, traumatizace, vyčerpání, stresu, strachu.  Budeme se ptát také na to, jak dlouho šikana trvá, jak probíhá a kde se typicky odehrává? Ve škole, na chodbě, na záchodech? Cestou domů? V kroužku? Kdo všechno se šikany účastní? Je tam nějaký pozorovatel či svědek? Budeme motivovat k poskytnutí co nejvíce informací ohledně toho, co se děje. K předání informací tomu, koho si vybere na pomoc.

Další zdroje podpory boje proti šikaně

Velmi důležitá je zmínka o metodikovi prevence, který má problematiku šikany ve škole na starost. Existují také organizace, které se specializují na boj proti šikaně. Doporučíme například bezpečný způsob, jak šikanu anonymně ohlásit – tohle nabízí webová platforma a mobilní aplikace „Nenech to být“ (www.nntb.cz) bojující proti šikaně a vylučování z kolektivu na školách po celém světě. Přináší způsob odhalování těchto problémů často už v jejich zárodku. Pracují zdarma a děti nemusí uvádět své jméno. Zůstávají v bezpečí. Popíšou, co se děje a kde.

Co když první pokus nezabere? Je vždy vícero cest…

Může se stát, že si ani ten, kdo je dítěti nejblíž, nebude vědět s bojem proti šikaně rady. Je vždy více cest, to od nás děti nejspíš také uslyší. Když nezabere první možnost, doporučíme mu, nechť si zavolá znovu na Linku bezpečí, můžeme společně hledat možnosti další. Rozhodně budeme podporovat v hledání možností boje proti šikaně a v tom, ať proces dítě nevzdává.

V závěru povídání s dítětem shrneme, jaký má plán. Co udělá po ukončení hovoru s námi. Komu si řekne o pomoc. A znovu oceníme jeho statečnost a odhodlání k boji proti šikaně!

A co doporučujeme rodičům, jejichž dítě šikanou trpí, ať už jako oběť nebo jako svědek? O tom v dalším blogu.