Linka bezpečí | Školní fobie aneb když dítě nechce do školy

Zpět

Školní fóbie – když dítě nechce do školy

Martina Vávrová
Školní fobie je častější, než si možná myslíme. Jde o silný, přetrvávající a často až paralyzující strach ze školního prostředí. Může jít strach z kolektivu, vyučování nebo třeba z konkrétního učitele. Strach je přirozená a zdravá emoce. Pokud se ale promění v úzkost, která dítě ochromuje a zasahuje do každodenního života, začíná ho omezovat a obvyklé situace dítě vnímá jako nebezpečné, může se jednat o fobii.

Fobie se může projevovat různě. Úzkostí, pláčem, výbuchy vzteku, odmítáním jít do školy, útěky nebo třeba ztichnutím. Někdy i tělesnými potížemi jako jsou bolesti břicha, hlavy nebo nevolností.

Jak fobie vzniká?

Někdy stačí jeden silný zážitek, který dítě nezvládne zpracovat. Například výsměch před třídou, konflikt se spolužákem, šikana, přísný učitel nebo pocit, že něčemu nerozumí a nikdo mu nepomůže. Pro nás dospělé to může vypadat jako maličkost. Ale pro dítě, které teprve rozvíjí své copingové strategie, to může být zahlcující. Děti mají menší schopnosti a dovednosti poradit si s náročnými situacemi, a tak i zdánlivě nekonfliktní situace pro ně mohou být nesmírně obtížné vyřešit. Navíc co zvládne jedno dítě, nemusí zvládnout druhé. Každý máme jinou citlivost.

Fobie se ale může vyvinout i postupně. Dítě dlouhodobě cítí tlak, nejistotu, neúspěch nebo se necítí bezpečně. Strach se ukládá a časem převáží.

Někdy pomůže klid, jindy ztíží návrat

Pro některé děti je škola bezpečným a stabilním místem. Pro jiné představuje stres. Pokud dítě dlouho zůstávalo doma třeba kvůli nemoci, změně školy nebo delšímu prázdninovému režimu, může být návrat náročnější. Děti, které mají spíše introvertní povahu, se často v domácím prostředí cítí jistější. Když si na tento klid zvyknou, návrat do kolektivu může být nepříjemný a spustit úzkosti.

Když se blíží nový školní rok

Některé děti se nemohou dočkat, až uvidí po dvou měsících kamarády ve škole. Potkají své učitele, budou si hrát nebo povídat s kamarády o přestávce. Pro jiné je začátek školního roku spojován s obavami. Možná i vaše dítě při zmínce o škole bledne, znejistí nebo ztichne, či zažívá úzkost. Ne vždy to znamená fobii, ale stojí za to si s ním v klidu promluvit.

Zeptejte se, co konkrétně v dítěti vyvolává obavu. Může to být nástup do jiné třídy, ale i třeba to, že neví, co se bude dít. Dejte dítěti pochopení pro jeho pocity a že jste tam pro něj.

Jak dítě podpořit?

  • Vyslechněte ho a dejte mu prostor mluvit
  • Zeptejte se, čeho se bojí nejvíc
  • Nechte ho popsat „nejhorší scénář“ – někdy už jen jeho pojmenování přináší úlevu
  • Oceňte ho za to, že se se svými pocity svěřilo
  • Sdílejte, pokud jste něco podobného jako děti prožili
  • Společně naplánujte, jak bude první den ve škole vypadat
  • Nabídněte plán B – co dělat, když bude krize (např. koho ve škole oslovit…)
  • Pokud úzkosti přetrvávají, vyhledejte školního psychologa nebo jiného odborníka

Strach nemusí být nepřítelem. Může být signálem, že něco není v rovnováze. Když s dítětem mluvíme, nasloucháme a ukazujeme mu, že na to není samo, pomáháme mu s tímto strachem zacházet a krok za krokem ho překonávat.

Kam pokračovat dál

Videa, články, podcasty

Pochybovat o sobě je běžná součást dospívání