Smích ze sluchátka na Lince bezpečí

Na Lince bezpečí slyšíme vedle náročných životních příběhů také smích a to poměrně často. Například volá skupinka dětí a u sluchátka se střídají dvě děti. Chlapec s hrubým hlasem a chlapec, který chraptí. Ptají se, kam můžou přivést pizzu a pak se smějí tak, že někdy ani nedokončí větu. I takovéto hovory se objevují na Lince bezpečí.

Smích jako obranná reakce před stresem nebo úzkostí

Smějeme se, když máme dobrou náladu, když někdo řekl dobrý vtip nebo když se nám třeba něco povede.  Smíchem se do těla uvolňují hormony štěstí a cítíme se příjemně. Mnozí z nás se také setkali s nervózním smíchem. Tento smích je vyvolaný stresem nebo situací, ve které cítíme úzkost. Smíchem se tento přetlak uvolňuje. Nervózní smích je obranný mechanismus, který dovoluje regulovat emoce a zklidnit organismus. Tyto mechanismy využíváme nevědomě, není to tedy rozhodnutí, tak a teď se budu smát.

Někdy se tedy nervózně smějeme, když je nám nepříjemně a dostali jsme se do nějaké náročné situace. Sama si pamatuju situace jako dítě a teenager, kdy jsem se smála v dost nevhodných situacích, ale jinak jsem to v danou chvíli neuměla. Velmi dobře si vybavuji situaci, kdy jsem byla na střední škole na školním výletě. Plavala jsem v rybníce a učitelka o mě měla strach. Když jsem vylezla na břeh a viděla jsem, jak moc se o mě bála, začala jsem se smát. Nedokázala jsem smích zastavit a zároveň jsem se cítila trapně, že to vypadá, že se směju jejímu strachu.

Nervózně se smějí nejen děti, ale i dospělí. Dospělí už mají i další mechanismy, jak nakládat s nervozitou. Děti se však další možnosti regulací teprve učí a proto je velmi přirozené, že se u nich smích objevuje častěji. Když se tedy dítě směje, je dobré jej netrestat. Často nejde o výsměch, ale právě o přirozenou reakci na stres či úzkost. Místo hubování se můžete ptát, co děti rozesmálo. Můžete se tak dozvědět více o tom, co se za smíchem skutečně skrývá.

Legrace na Lince a „Co my na to“?

Smích se na Lince bezpečí objevuje docelačasto a k hovorům i naší práci patří. Rozdělím níže rozhovory do několika skupin, podle toho, jak se smíchem dál zacházíme.

• Vtipy a srandičky – Někdy volají děti a berou volání jako vtip. Jedná se třeba o hovor, ve kterém  se dívka hlasitě směje a říká, že si chce objednat pizzu. V takové situaci odpovídám, že se dovolala na Linku bezpečí a pizzu neobjednáváme. Počkám na reakci dívky, většinou právě plnou smíchu a vtípků a přirozeně pokračuji ve vysvětlení, že mám dojem, že dívka zkouší, jaké to je volat na Linku bezpečí. Jedním dechem dodávám, že je skvělé, že sebrala odvahu zkusit zavolat a je moc fajn, že má telefonní číslo a ví, kde nás zastihnout, kdyby se něco dělo. Ocením ji tedy za volání, protože to je to, co je skutečně důležité. Zavolala a ví, že může znovu.

• Téma sexu – Mnozí dospělí se červenají, když mluví o sexu. Děti to mají stejně. Volají a ptají se na nejrůznější otázky týkající se sexu a u toho se prostě smějí. Důvodem pro smích je téma sexu a s ním spojený stud a nervozita, které jsou v takové situaci velmi přirozené.

Příkladem může být hovor, ve kterém se chlapec ptá, jak se nasazuje kondom a pochechtává se. Běžně vysvětlujeme postup, jak se kondom nasazuje, aby byl pro volajícího co nejsrozumitelnější. Jsme na otázky týkající se sexu dobře proškoleni a přistupujeme k němu věcně s důrazem na pochopení. Po vysvětlení si ověřujeme, zda dává postup smysl a volající tomu rozuměl. Takový hovor může skončit nebo může pokračovat dalšími otázkami. Pak bych se ptala, jaké to je mluvit o sexu. Děti často odpovídají, že to je zvláštní, že jsou nervózní, což je naprosto přirozené a pochopitelné a je skvělé, že i o svých pocitech kolem sexuální tématiky se učí mluvit.

• Kamarádi kolem – Někdy se děti smějí, protože jsou kolem kamarádi a stydí se před nimi mluvit o svých potížích. Nebo se naopak chtějí ukázat, že zavolali. Pak se ale může ozývat ve sluchátku smích od volajícího i dalších kamarádů. Hovor to však ruší a domlouváme se na podmínkách, za jakých se lépe uslyšíme. Například, jestli může dívka nebo chlapec poodejít stranou, kde bude mít na volání větší klid. To často funguje dobře.

Pokud se však ani nadále neslyšíme dobře a ruší nás smích, rozloučíme se. Volající ale dostává jasnou informaci, že může zavolat zpátky, až bude mít na povídání více klidu. Potřebujeme totiž dítě dobře slyšet, abychom se mohli věnovat trápení, které prožívá.

Nervozita dítěte se může objevovat ve všech tématech, o kterých děti mluví. Třeba v povídání o škole, šikaně, rozvodu rodičů i hádce s kamarádem nebo sebepoškozování. Pro mnohé dítě je velký krok telefonovat někomu dospělému, telefonovat někam, kde to nezná a to ještě v situaci, kdy mu není dobře. Je třeba se smíchem jako reakcí počítat a vědět, že je obranou proti nepříjemnému stavu, který dítě zažívá a nikoliv jako výsměch nám nebo službě, kterou poskytujeme.

Smích může být také projevem uvolnění, úlevy nebo oddechnutí si. Je známkou, že si klient něco odžívá a jde o naprosto přirozené lidské reakce.

Smích ve sluchátku – na obou stranách

Smích patří k životu, ať už je to smích z veselí nebo z ostychu. Setkáváme se s ním proto i na telefonu Linky bezpečí. S každým volajícím pracujeme individuálně a přizpůsobujeme hovor jeho potřebám i osobnímu nastavení. Někdy se směju i já jako pracovnice. To když mě děti rozesmějí dobrým vtipem nebo když se klientovi na konci hovoru uleví a směje se. Pak se někdy směju s ním :-).