Linka bezpečí | Krize přátelství. Známe se od dětství, ale teď si nemáme co říct.

Krize přátelství. Známe se od dětství, ale teď si nemáme co říct.

Přátelství může představovat jeden z velmi důležitých pilířů v našem životě. Někteří přátelé tu s námi jsou od raného dětství, některé blízké jsme potkali na střední škole nebo při nočním rozhovoru na koleji, s jinými jsme se právě seznámili. Vazby to mohou být opravdu pevné a mohou přispívat k naší celkové spokojenosti. Přátelé nás provází životem, znají naše silné i slabé stránky a často vědí víc než rodina. Přesto čas od času dochází k tomu, že přátelství prochází krizí. Někdy je úspěšně překonána a vztah posune, jindy může vztah ukončit. Člověka to může velmi mrzet, přesto je to přirozenou součástí mezilidských vztahů obecně.

Jak může krize přátelství vypadat?

I to nejsilnější přátelství může někdy začít skřípat. Změníme se. Stane se něco, co nás rozdělí. Nebo naopak nezměníme vůbec nic, a právě v tom může být ten problém. Krize v přátelství může zahrnovat pomyslné vzdálení dvou nebo více osob, odcizení, zvláštní napětí nebo dokonce úplný rozpad fungujícího přátelského vztahu. Někdy je to dané situací, která se stane, jindy jde o dlouhotrvající problém nebo nesoulad. Podobné krize se mohou objevovat ve škole, ale i později v našich životech bez ohledu na věk.

Kámošit jsme se začaly už na základce a bylo to prostě super, říkaly jsme si všechno, trávily jsme spolu hodně času. Na střední jsme šly každá jinam, ale pořád jsme bydlely kousek od sebe a po škole jsme se často viděly. No, jenže pak přišla vejška a teď už si sotva napíšeme, navíc vidím, že už si našla i jiný kamarády, kterým dává přednost... a celkově už o mě nějak moc nejeví zájem...

Když už kamarádství není jako dřív

Konec přátelství nepřijde sám od sebe. Příkladem je jednostrannost. Jeden z kamarádů si bere více prostoru a to dlouhodobě. Mluví pouze o sobě, nevyslechne druhého nebo přijímá pomoc bez opětování. Je přirozené, že každý občas prožívá náročnější období a v takovou chvíli je pochopitelné, že vztah může působit jednostranněji, ale nemělo by to tak být pořád.

Vztahovou vzdálenost také ovlivňuje menší kontakt. Chatování upadá nebo se ozývá stále jen jeden. Méně se vídají, konverzace jsou nucené nebo jen povrchní, vzájemně se o sebe moc nezajímají. Postupně se vyhýbají setkání a společně strávený čas nepřináší to, co dříve.

Rozkol samozřejmě může také způsobit konflikt. Hádka, vyhrocené situace, osočování, pomluvy nebo rozdílnost názorů tak veliká, že už převáží nad kamarádstvím.

Existuje více důvodů, proč má přátelství trhliny

Příčin problematických období mezi přáteli může být mnoho. Lidé se například odstěhují dál od sebe, přestanou se tolik vídat, přirozeně spolu sdílí čím dál méně. Ne každé stěhování musí ke krizi nutně vést, podobně jako u dalších možných příčin to neznamená, že automaticky přijdete o přátele. Avšak může to být jeden z faktorů. Mezi další důvody lze zařadit jiné představy o životě celkově či jiné představy o společném trávení času. Kamarádka například preferuje povídání si, pravidelné chatování a vy byste raději podnikali spontánní akce, chodili spolu sportovat... Dále poznávání nových lidí může vést k upřednostňování jiných osob. Nebo také neshody v oblastech, které člověk vnímá jako důležité, kde je dělí rozdílné hodnoty. Některé vztahy jsou udržované také spíše ze zvyku a lidé se mohou v průběhu času přirozeně postupně odcizit.

Za tím vším většinou stojí zranění citů, naštvání a postupně třeba i smutek nad koncem vztahu.

Naštvání i lítost

Štve mě to a vlastně i mrzí... chtěla bych, aby to bylo víc jako dřív. Fakt mi na tom přátelství záleželo. Bojím se, že už něco podobného nenajdu. Chybí mi naše povídání a humor. Nevím, jestli to vůbec má cenu zkoušet napravit. Když se vidíme, tak to stejně není jako dřív. Vždycky si říkám, že se budu snažit, ale pak jsem akorát zklamaná.

A jak si s krizí v přátelství poradit?

Určitě stojí za to se nejdříve zamyslet nad tím, jak se z toho člověk sám cítí, jak situaci vnímá a co si o tom myslí. Je možné si své myšlenky např. i sepsat, někdy to může pomoci si stav přátelství, své pocity ohledně něj pojmenovat a lépe uvědomit.

Nejdřív mi nedocházelo, jak moc se od sebe vzdalujeme, jen jsem se po našich setkání cítila tak jako sklesle. Už tam není nadšení jako dřív, když jsme spolu něco podnikly. Vlastně to byla trochu nuda.

Seberte odvahu a promluvte si o tom. Nemusí to být jednoduché, ale je to příležitost společně popřemýšlet, co se ve vašem přátelském vztahu děje, komu co nevyhovuje, jak se z toho cítíte. Někdy tak lze přijít na to, co je možné vyzkoušet pro zlepšení. Je to prostor pro vyjasnění si situace, ať už je vlastně jakákoli a na rovinu si říct, o jaký typ přátelství obě strany stojí. A pauza občas také pomáhá.

Váhala jsem, jestli to vytahovat nebo nechat být. Ale už jsem si sama nebyla jistá, jestli jí mám dál psát a snažit se vymyslet společný sraz. Tak jsem se nakonec zeptala, jak to vnímá ona. Docela se mi ulevilo. Bylo znát, že ji taky mrzí, že se skoro nevídáme.

Stalo se vám něco podobného už dřív? Pak se zkuste se zamyslet nad tím, jestli vztah s danou osobou (případně více osobami) už někdy podobně vypadal. Co minule pomohlo se z krize dostat? Jak dlouho to trvalo? Je to teď podobné? Je možné se inspirovat minulými zkušenostmi nebo vyzkoušet naopak jinou, novou strategii? Přes všechny dobře míněné otázky a odpovědi se i tak může stát, že tentokrát je to zkrátka jiné. Krize přišla z jiného důvodu, každý se například posunul jiným směrem a momentálně to opravdu nemusí jít tak, aby s tím byli všichni spokojení.

Když člověk neví, jak do toho nebo si potřebuje urovnat myšlenky, může pomoct promluvit si o tom s jinými přáteli, s rodinou nebo blízkými lidmi ať už novými nebo těmi, které známe dlouho. Myšlenky a otázky druhých mohou přispět k získání nového pohledu na situaci. Sdílení může pomoci s odlehčením vlastního nadměrného přemýšlení. Pokud patříte do skupiny dětí a studentů do 25 let včetně, můžete se obrátit na Linku bezpečí (chat či anonymní linku 116 111).

Co určitě má smysl je hledat i nová přátelství. Investovat více energie a času do jiných fungujících vztahů, i když to může být zpočátku nejisté a náročné. Je v pořádku se posunout, během života některá přátelství opustit a jiná zase nalézt.

Uvědomila jsem si, že jsem se možná na toto přátelství upnula až moc. Ztratit ho nechci, ale zároveň kolem sebe asi mám nějaké lidi, se kterými se cítím dobře, i když si zatím nejsme tak blízcí. A vlastně s touto kamarádkou taky pár let trvalo, než jsme se tak sblížily.

Kam pokračovat dál

Videa, články, podcasty

Pochybovat o sobě je běžná součást dospívání