Kamarádka má poruchu příjmu potravy. Co můžu dělat já?

Moje kamarádka zvrací

Není nic výjimečného, že Linku bezpečí kontaktuje dítě, které si neví rady s problémem kamaráda, sourozence, známého. Typicky se na nás obrátí dívka, třeba jako patnáctiletá Petra, která se bojí o svoji spolužačku. „Do třídy s námi chodí jedna holka, která se chová divně,“ píše. Předloktí má plné jizev a nedávno se Petře svěřila s tím, že se řeže žiletkou. Postavu má normální, přesto začala nedávno po večeři zvracet, aby zhubla. Na obědy ve škole již nechodí, svačiny si nenosí. Když přijde odpoledne domů, uspořádá pro sebe hostinu, ale to, co pozře, pak na toaletě vyzvrací. Petra je ráda, že v ní spolužačka nachází důvěru, ale vůbec neví, co jí poradit. Často nad tím přemýšlí a o dívku má obavy. Na Linku bezpečí se obrací proto, že by ráda spolužačce nějak pomohla, ale neví, jak.

Život pod kontrolou

Na tomto příběhu vidíme rysy, které jsou pro poruchy příjmu potravy příznačné. Ačkoliv může být taková porucha jediným problémem, který postiženého trápí, obvykle nechodí neštěstí samo a objevují se i přidružené potíže, jako je třeba sebepoškozování, myšlenky na sebevraždu či potíže v rodině.

Čím to je? Jakékoliv těžkosti mohou zapůsobit jako spouštěcí mechanismus. U dětí se často jedná třeba o rozvod rodičů nebo obecně o problémy v rodině, ničivý proces může odstartovat i necitlivá poznámka trenéra ve sportovním klubu. Existují i další rizikové faktory, jako je třeba sklon k perfekcionismu, úzkostnost, sebekritičnost nebo závislost v nejširším slova smyslu. A právě jídlo se může jevit jako jediná věc, kterou lze mít v životě plném nejistot pod kontrolou. Kalorie, projímadla, zvracení, striktně zdravé stravování. To vše je něco, co můžeme ovládat. Cesta od snahy mít svůj život pevně v rukou k poruše příjmu potravy může být za takových okolností snadná a problémy se začnou nabalovat jeden na druhý.
Dalším typickým symptomem je blízká osoba (a nemusí být jen jedna) plná obav, která neví, co si počít.

Co se děje s Petrou

Podobná situace není náročná jen pro spolužačku s poruchou příjmu potravy, ale i pro Petru samotnou. Neví si rady a o kamarádku má pochopitelně starost. Takové prožívání je přirozené. Navíc může být zatížené i tajemstvím, o kterém má Petra mlčet. Co tedy ještě Petře doporučíme?

• Zodpovědnost nechat na kamarádce

Pomoci někomu dalšímu je moc fajn. Myslet na ostatní je ušlechtilé a zaslouží si to veliké ocenění. Zároveň však považujeme za velmi podstatný i fakt, že Petra nenese za svoji spolužačku a její rozhodnutí žádnou odpovědnost. To, co se děje nebo bude dít, není Petřina vina.

• Svěřit tajemství

Petra je dítě a jako takové má jen omezené možnosti, co může s celou situací udělat. Je moc důležité, aby se se vším svěřila někomu blízkému ze svého okolí, ke komu má důvěru. Rodiče, prarodiče, teta, sympatická sousedka, oblíbená učitelka nebo fajn vedoucí zájmového kroužku. To jsou jen příklady osob, na které se může obrátit. Ani pro Petru není situace snadná a zaslouží si podporu a nebýt v tom sama. A to i když Petře slíbila, že tajemství neřekne. Jde o zdraví a je důležité nenechat si to jen pro sebe. Petra by o tom však měla vědět.

• Nejprve Petra, potom kamarádka

Je vhodné si také uvědomit, že Petra nemusí být kamarádce vždy k dispozici. Nemusí odpovídat na každou zprávu, mít na ni čas pokaždé, když Petra zavolá nebo ji kontaktuje. Jestliže cítí, že je toho na ni moc, je na místě a naprosto v pořádku tento kontakt odmítnout a postavit se za sebe, své psychické zdraví a zdravé rozpoložení. Aby mohlo přátelství dál fungovat, musí se Petra postarat v prvé řadě o sebe. Poté, co obnoví své síly, může se opět věnovat kamarádce.

• Mix pocitů

Cítit se zmatená, nejistá, mít strach, vztek, lítost. Takové emoce se objevují v podobných chvílích velice často. Na Lince bezpečí si o nich můžeme povídat, stejně jako s někým jiným, kdo Petře chce naslouchat a její pocity nebude zlehčovat nebo popírat.

• Petra by měla myslet i na sebe

Co ji těší, jaká aktivita ji naplňuje? Sport, procházky se psem, povídání s kamarády, film, seriál, tvorba příspěvků na Instagram? Ať je to již cokoliv, je dobré zkusit to zařadit do svého programu každý den, alespoň na chviličku. Podobné aktivity umožňují získat nadhled, odpočinout si a dobít baterky.

To ostatně potřebujeme všichni. A ve chvíli, kdy svoji energii investujeme do někoho dalšího, obzvlášť.

Co může Petra v takové situaci udělat?

Není nutné přesně rozumět tomu, co se kamarádce děje. Může vám připadat zvláštní, proč se tak trápí hlady nebo proč dobrovolně zvrací. Důležitá je však empatie, citlivý přístup a uznání toho, že kamarádka to má zkrátka s jídlem složité. Sama před sebou se může kvůli svým problémům cítit pod psa a chápavý postoj pro ni může být velkou oporou, a to i v případě, že se řešení neobejde bez odborné pomoci.

• Petra může spolužačce předat kontakty na Linku bezpečí, aby se nám ozvala sama a probrala s námi, co ji tíží. Jsme tu pro ni v e-mailové poradně, na chatu i na telefonu na nonstop lince 116 111.
• Může také spolužačce jemně vysvětlit, že v podobných případech bývá velmi vhodná pomoc odborníka – psychologa, psychiatra, psychoterapeuta. Pro inspiraci může předat spolužačce odkaz na mapu dětských psychologů.
• Poruchami příjmu potravy se zabývá i centrum Anabell. Má webovky plné informací, často nabízí podpůrné materiály ke stažení zdarma. Osobně je lze navštívit v Praze, v Brně a v Ostravě. Čekací lhůty mohou být pro veliký zájem klidně i čtvrt roku, proto je třeba obrnit se trpělivostí. V mezičase je možné kontaktovat ve všední dny Linku Anabell na čísle 774 467 293.
• Vždy je možné zajít za svým obvodním (dětským) lékařem. I on dovede pomoci, případně nasměruje za dalším vhodným odborníkem.
• Petra může spolužačce doporučit, aby se svěřila svým rodičům nebo jinému dospělému z okolí. Takovým dospělým může být třeba i školní psycholog nebo psycholožka. Jak zjistit, jestli psycholog na škole působí? Webovky školy tyto informace obvykle nabízejí.
• Se sebepoškozováním na Lince bezpečí také pracujeme. To, že se jedná o rozšířený problém se dočtete v našem článku Sebepoškozování, pomoc přichází e-mailem. V dalším článku zase píšeme o tom, co se dá dělat ve chvíli, kdy naše nutkání na ublížení si sílí. I tyto odkazy může Petra spolužačce předat.

Tomuto tématu se věnujeme i v našem podcastu Na tenké Lince.