Blog

Pohled na dítě s mobilem v ruce není v dnešní době nic zvláštního. Otázka je spíš jiná: „kdy ho v ruce nemá“? Ráno je první pohyb sáhnutí po telefonu. Cestou do školy má sluchátka v uších, pohled přikovaný k displeji. Večer? Scrollování do nekonečna. Vztah dětí s technologiemi je intenzivní, někdy až pohlcující a rodiče se v něm často cítí bezmocní. Mají o děti strach, rozčiluje je to nebo jen tak nějak cítí, že tohle není v pořádku, ale neví, co přesně s tím dělat.

Když dítěti kamarád svěří tajemství, může mít radost a cítit se potěšeně. Může zažívat pocity důležitosti a důvěry a to je skvělé. Anebo může prožívat pravý opak potěšení a pýchy, například strach, obavy, napětí, ale také vztek, naštvání a třeba i bezmoc. Záleží totiž na tom, s čím se mu kdo svěří a jak moc si přeje, aby taková informace zůstala jen mezi nimi.

Když se duše necítí dobře a přitom není jasné proč a co se vlastně děje. Ráno špatně vstává, večer špatně usíná a přes den se bojuje s nejrůznějšími pocity a stavy, které mají daleko k pohodě a spokojenosti. Někdy nejde úplně přesně pojmenovat, co se to vlastně děje a jaká je příčina, jindy to pojmenovat jde, ale ani tak to není snadno pochopitelné pro okolí.

Psychické potíže zaznamenává velké množství dětí a dospívajících. Co všechno mohu prožívat a jak se k tomu postavit?

Téma sebepoškozování vzrostlo na Lince bezpečí za posledních pět let téměř o 500 %. Na všech službách Linky bezpečí (telefonu, chatu, e-mailu) se v posledních letech objevuje toto téma čím dál častěji. V roce 2017 bylo takových kontaktů 537, zatímco v roce 2022 už 2 607! A pomoc přichází také prostřednictvím e-mailu.

Sociální sítě edukují, detabuizují, inspirují, slouží k navazování kontaktů, archivaci vzpomínek, k podnikání a samozřejmě k zábavě. Zní vám to skvěle? Ano, a skvělé to je. Za těmito pocity stojí dopamin, který se při užívání sítí tvoří. Což může být, paradoxně, někdy problém.

Linka bezpečí je dle mého názoru fenomén. Troufám si tvrdit, že o málokteré neziskové organizaci panuje mezi laickou i odbornou veřejností takové povědomí. Je to zcela určitě dobrým PR, dlouholetou tradicí, stabilitou na poli neziskového sektoru a především smysluplností služby, která je naprosto jedinečná. Bez lidí, kteří jsou ochotní věnovat Lince kousíček, kousek nebo rovnou celý kus svého života, by to ale nikdy nešlo.