Blog

Deprese je závažné psychické onemocnění a zdaleka jím netrpí jen dospělí. Týká se i dětí a dospívajících. Odlišit ji od smutné nálady nebo vzteku není jednoduché. Ale možné. Neléčená deprese má významný dopad na kvalitu života dětí. Dochází ke ztrátě radosti ze života, nenávisti k sobě, zhoršení vztahů s blízkými, zažívání pocitu osamělosti, sebepoškozování nebo sebevražedným myšlenkám a opakovaným pokusům se zabít. Kdy být na pozoru a jak vyměnit bezmoc za pomoc?

„Mami, tati, dneska za mnou přišel ve škole kámoš a říkal, že jeho rodiče nechtějí, abychom se spolu kamarádili, ani se navštěvovali.“ Nerozumíte, co se stalo a proč, stejně, jako obě děti. Vždyť doteď se kamarádili! A to se najednou přestanou bavit? Jak se budeme všichni tvářit, když se potkáme náhodou venku? Když potkám kamarádovy rodiče? Nebo se potkáme na kroužku, na tréninku, ve škole?

Na Rodičovskou linku se poměrně často obracejí rodiče, jejichž dítě (případně skupina dětí) trpí přístupem pedagoga. A to už od mateřské školy. Leckdo by mohl namítnout, že jsme při telefonické nebo e-mailové krizové intervenci odkázáni pouze na jednostranné informace. To je pravda, nicméně takhle jednoduše to ze stolu smést nelze.

Život rodiče je fascinující. Někdy se může zdát stereotypní, ale také dokáže pořádně překvapit. Častokrát pomáhá vědomí, že právě ty náročné situace (zejména pak téma dětského vzdoru nebo puberta) určitě prožívají i jiní rodiče. A možná vám někdy přijde na mysl, že jsou jako rodiče mnohem lepší.

Velmi často se na naší Rodičovské lince setkáváme s dotazy rodičů, jak mají mluvit s dítětem o rozvodu či rozchodu. Ukazuje se, že pro mnoho rodičů to je velmi citlivé téma a některým působí problém s dítětem na toto téma rozhovor zahájit. Někteří se cítí provinile a nechtějí věc otvírat, jiní nevědí, jak na to. Jednoduchý recept, jak dítěti sdělit, že se rodiče rozvádějí, popsat nelze, protože vždy záleží na povahových rysech, vnímavosti a citlivosti dítěte. Důležitý vliv má stupeň rozpadu manželství či kde se právě nachází rodič v procesu vyrovnávání se s rozvodem.

Mateřství je nám často předkládáno jako období plné slunce, naplnění, ryzího štěstí. Z obálek časopisů na nás pomrkávají načesané fit maminky a jejich klidná miminka, působící dojmem, že pokud někdy zapláčou, tak možná tak maximálně na pět minut. Dvakrát týdně. Občas si ještě přečteme o poporodním blues nebo o poporodní depresi, ale o existenci matek v depresi, která přetrvává i dlouho po porodu nebo vzniká nezávisle na něm, se již tak běžně nemluví. To ale neznamená, že smutné mámy mezi námi nežijí.