Sebepoškozování
Zkus hledat jiný způsob úlevy od napětí
Sebepoškozování je způsob, jak si někteří lidé krátkodobě ulevují od silných emocí, napětí nebo psychické bolesti. Přestože první pocity po ublížení si mohou být úlevné, sebepoškozování neřeší důvody, proč je člověku špatně, a dlouhodobě mu ubližuje. Přečti si, co ti může pomoct zvládnout nejtěžší chvíli jinak, bezpečněji.
Chuť ublížit si může přijít ve chvíli, kdy se spojí více věcí – problémy doma, šikana, tlak ve škole, stres, osamělost, trauma, úzkost nebo deprese. Tedy to, jak se člověk cítí, jaký má vztah sám k sobě, jak se cítí ve vztazích s druhými a co v životě zažil. U každého je to trochu jiné.
Sebepoškozování může být způsob, jak na chvíli zvládnout velké napětí, vztek, smutek nebo prázdnotu. Někdo si ubližuje, protože jsou jeho pocity nesnesitelné. Jiný proto, že necítí skoro nic a chce cítit alespoň něco.
Vliv může mít také velký tlak na výkon, přetížení, stres a málo volného času. Prokázaný je také negativní vliv sociálních sítí. Neumožňují vydechnout a být sám se sebou v klidu.
Chuť si ublížit neznamená tvoji slabost. Znamená to, že prožíváš něco těžkého a zatím nemáš bezpečnější způsob, jak si ulevit.
Příběh ze života:
Doma se pořád hádáme a ve škole se mi všechno sype. Když je toho moc, mám pocit, že mi praskne hlava. Když si ublížím, na chvíli přestanu myslet na všechno ostatní.
Možná zjistíš, že nutkání přichází po hádce, večer o samotě, při školním stresu nebo po sledování určitého obsahu na sociálních sítích.
Možná sis všiml/a nějakého zranění, kamarád/ka se ti svěřil/a nebo ti posílá zprávy a fotky. To může být velká zátěž - můžeš cítit strach, bezmoc, vztek, odpor i odpovědnost za to, co se s ní/m stane. Může to být dost zahlcující.
Tvůj úkol není kamaráda/kamarádku zachraňovat. Ochraň nejprve sebe, aby toho na tebe nebylo moc. Největší pomocí někdy je, že situaci nenecháš jen mezi vámi a řekneš o tom dospělému, kterému věříš.
Příběh ze života:
Kamarádka mi začala psát skoro každou noc. Posílala mi fotky zranění a říkala, že když jí neodepíšu, udělá si něco horšího. Bála jsem se usnout nebo vypnout telefon.
Máš právo říct, že nechceš dostávat fotky zranění nebo odpovídat uprostřed noci: „Chci ti pomoct, ale fotky zranění mi neposílej. Když je ti zle, potřebuješ pomoc od někoho dospělého.“
Sebepoškozování může na chvíli snížit napětí, přehlušit duševní bolest nebo na chvíli ukončit pocit prázdna. Původní problém ale nevyřeší.
Po krátké úlevě se často objeví stud, výčitky, strach z odhalení nebo potřeba zranění skrývat. Tyto nové pocity mohou vyvolat další nutkání si ublížit. Člověk se tak může dostat do kruhu, ze kterého je stále těžší vystoupit.
Sebepoškozování také přináší komplikace v podobě jizev a zranění, která mohou být větší, než byl původní úmysl, nebo se mohou zanítit či jinak zkomplikovat. Proto je důležité sebepoškozování řešit co nejdříve.
Příběh ze života:
Začalo to jednou, když jsem už nevěděla, jak zvládnout hádku doma. Potom jsem po tom začala sahat automaticky. Po každém ublížení se stydím a nenávidím se ještě víc.
Nutkání může působit, jako by nešlo vydržet. Jeho síla se ale často mění - nutkání trvá většinou 20 – 30 minut. Po této době začíná slábnout.
Překonat tuto kritickou dobu je náročné. Existuje však podpora, která může pomoci ulevit a dobu 20 minut přečkat. Odkláněcí techniky jsou možnost, jak akutní nutkání ublížit si odvrátit. Nenahrazují však hledání příčin a odbornou podporu.
Příběh ze života:
Když nutkání přijde, mám v hlavě úplné prázdno. Znám různé rady, ale v tu chvíli si na žádnou nevzpomenu.
Svěřit se může být těžké. Možná se bojíš, že se rodiče naštvou, začnou tě hlídat nebo budou chtít vědět každý detail. Můžeš se také stydět nebo mít pocit, že tvoje potíže ještě nejsou dost vážné.
Nemusíš čekat na další zranění. Podporu můžeš vyhledat už ve chvíli, kdy na sebepoškozování myslíš nebo se bojíš, že ho nedokážeš zastavit. Dovol si to, zasloužíš si pomoc!
Příběh ze života:
Nevěděla jsem, jak to říct rodičům. Bála jsem se, že se budou zlobit nebo mě budou považovat za blázna. Nakonec jsem šla za školní psycholožkou a ta mi pomohla se na rozhovor s nima připravit. Nakonec jsem začala chodit na terapii k jedný paní. Je to lepší. Jsem fakt ráda.
Pokud se ti špatně mluví, napiš zprávu nebo ukaž dospělému tento článek.
Zjisti si o tom víc
Zkus hledat jiný způsob úlevy od napětí

E-mailová poradna nabízí, co v reálném světě děti nezažívají
Někdy se může zdát, že není jiné řešení, než nebýt
Jak zvládat napětí a nutkání k sebepoškozování
Jak překonat akutní nutkání ublížit si

Jak si nastavit hranice a říct „ne“, když píše, že už „to“ zase udělala
Jak být oporou a nepanikařit; a jak situaci naopak nezhoršit

Co všechno je v mých silách dělat?
Je přirozené, že když člověku není dobře, hledá možnosti, jak si ulevit. Sebepoškozování ale není bezpečná forma. Nese s sebou velká rizika a způsobuje další napětí. Musíš to schovávat, nedaří se ti ulevit jinak, můžeš se zranit víc, než bylo v plánu a na sebepoškozování také vzniká závislost a těžko se ho pak zbavuje.
Na krátkou chvíli může ulevit, ale dlouhodobě to nefunguje. Protože sebepoškozování nevyřeší problémy, kvůli kterým si ubližuješ.
Promysli si, jestli oslovíš oba rodiče, nebo jen jednoho. Vyber si k tomu chvíli, kdy rodiče nejsou ve shonu nebo na odchodu ven. Připrav si předem, co jim chceš říct. Když máš myšlenky předem srovnané, bývá jednodušší je pak říct nahlas. Třeba si to napiš i na lísteček nebo do telefonu. Můžeš rodiči napsat sms, že chceš o něčem důležitém mluvit. Bude snazší téma později otevřít. Můžeš jim ukázat i naši stránku a navázat na ni. Jestli o potížích nejde mluvit, můžeš vše sepsat do dopisu a předat ho vašim. Může se stát, že rodiče zareagují jinak než čekáš nebo potřebuješ. Nenech se odradit, zkoušej to znovu. Dej jim čas srovnat si, co od tebe slyšeli, a promyslet, jak ti můžou pomoct. Někdy pomáhá mít jako podporu někoho u sebe, třeba někoho z příbuzných, kamarádů, učitelů. Mohou podpořit tvá slova a pomoci, aby ti rodiče naslouchali.
Jsme tu i pro tebe. Není žádná ostuda, říct si o pomoc. Ozvi se.
Naše služby jsou určeny pro děti a studenty do 26 let.
Až budeš kontaktovat Linku bezpečí, nemusíš se nám představit jménem, ani říkat žádné další osobní údaje (třeba kde bydlíš, nebo kam chodíš do školy), pokud si to nebudeš přát. To znamená, že jsi pro nás anonymní.
Služba je zdarma. Není pro nás důležité, jakou hudbu posloucháš, jestli jsi věřící, jestli se ti líbí kluci nebo holky, kolik máte doma peněz, nebo jakou barvu vlasů nosíš.