Linka bezpečí | Sebepoškozování

Sebepoškozování

Co se dozvíš:

  • Co je sebepoškozování
  • Jak zvládnout nutkání ublížit si
  • Kde hledat pomoc
  • Tipy na zdravé techniky úlevy

Sebepoškozování je způsob, jak si někteří lidé krátkodobě ulevují od silných emocí, napětí nebo psychické bolesti. Přestože první pocity po ublížení si mohou být úlevné, sebepoškozování neřeší důvody, proč je člověku špatně, a dlouhodobě mu ubližuje. Přečti si, co ti může pomoct zvládnout nejtěžší chvíli jinak, bezpečněji.

Chuť ublížit si

Co se skrývá za chutí ublížit si?

Když máš chuť si ublížit právě teď

  • Přejdi na místo, kde jsou další lidé. Dej předměty, kterými by sis mohl/a ublížit, mimo dosah nebo je předej někomu, komu věříš.
  • Zavolej nebo napiš někomu blízkému: „Mám teď silnou chuť si ublížit. Potřebuju, abys se mnou chvíli zůstal/a.“
  • Nemusíš slibovat, že už si nikdy neublížíš. Teď jde o to získat čas a zvládnout bezpečně následující chvíli.
  • Jestli sis vážně ublížil/a, silně krvácíš, něco nebezpečného jsi spolkl/a, řekni to ihned dospělému a volej 155 nebo 112.
  • Pokud máš sebevražedné myšlenky, nezůstávej sám/sama a řekni o tom blízké osobě. V ohrožení života volej 155.
  • Zavolej k nám na Linku bezpečí, pomůžeme ti situaci zvládnout.

Proč mám chuť si ublížit?

Chuť ublížit si může přijít ve chvíli, kdy se spojí více věcí – problémy doma, šikana, tlak ve škole, stres, osamělost, trauma, úzkost nebo deprese. Tedy to, jak se člověk cítí, jaký má vztah sám k sobě, jak se cítí ve vztazích s druhými a co v životě zažil. U každého je to trochu jiné.

Sebepoškozování může být způsob, jak na chvíli zvládnout velké napětí, vztek, smutek nebo prázdnotu. Někdo si ubližuje, protože jsou jeho pocity nesnesitelné. Jiný proto, že necítí skoro nic a chce cítit alespoň něco.

Vliv může mít také velký tlak na výkon, přetížení, stres a málo volného času. Prokázaný je také negativní vliv sociálních sítí. Neumožňují vydechnout a být sám se sebou v klidu.

Chuť si ublížit neznamená tvoji slabost. Znamená to, že prožíváš něco těžkého a zatím nemáš bezpečnější způsob, jak si ulevit.

Příběh ze života:

Doma se pořád hádáme a ve škole se mi všechno sype. Když je toho moc, mám pocit, že mi praskne hlava. Když si ublížím, na chvíli přestanu myslet na všechno ostatní.

Další tipy

  • Všímej si toho, co nutkání předchází - zkus si bez hodnocení poznamenat:
    Co se stalo předtím?
    Jaké pocity se objevily?
    Co ti běželo hlavou?
    Co jsi v tu chvíli potřeboval/a?

    Možná zjistíš, že nutkání přichází po hádce, večer o samotě, při školním stresu nebo po sledování určitého obsahu na sociálních sítích.

  • Hledej potřebu ukrytou pod nutkáním - možná potřebuješ uvolnit vztek, přestat cítit prázdno, potrestat se nebo získat pocit kontroly. Když lépe poznáš, co ti sebepoškozování přináší, můžeš společně s odborníkem hledat bezpečnější způsob, jak stejnou potřebu naplnit.
  • Nečekej, až se situace zhorší - pomoc si zasloužíš i tehdy, pokud sis ublížil/a jen jednou nebo na sebepoškozování zatím pouze myslíš.
  • Vyhledej pomoc dospělého a svěř se mu - někomu z rodičů, školnímu psychologovi, svému praktickému lékaři. Může to být náročné, ale teď si zasloužíš pomoc! Dovol si ji. Mohou ti pomoci v hledání řešení a poskytnout ti podporu.
  • Dej rodičům čas - možná je vyděsí, když zjistí, co prožíváš. Ukaž jim třeba článek Ježiši, ty se řežeš!“ Než začnete kázat, kousněte se do jazyku, ve kterém píšeme, jak mluvit doma o sebepoškozování. Nebo je odkaž na Rodičovskou linku.
  • Využij odkláněcí techniky - pokud to jde, se sebepoškozováním přestaň a nepokračuj v něm. Nahraď ho něčím jiným, co ti pomůže a bude to zdravější.
  • Použij aplikaci Nepanikař.
  • Zavolej nebo napiš k nám - vymyslíme společně, co s tím dál.

Ubližuje si kamarád/ka

Jak pomoci, když si ubližuje kamarád/ka?

Když si kamarád/ka právě ublížil/a

  • Zeptej se, jestli je v bezpečí, zda potřebuje lékařské ošetření a jestli přemýšlí o sebevraždě. Můžeš se zeptat přímo: „Ublížil/a sis proto, abys zemřel/a?“
  • Pokud je zranění vážné, kamarád/ka něco nebezpečného užil/a, má sebevražedný plán nebo přestal/a odpovídat a ty se bojíš o jeho/její život, ihned zapoj dospělého a volej 155 nebo 112.
  • Neslibuj, že všechno zůstane tajemstvím. Můžeš říct: „Nechci tě zradit. Mám ale o tebe strach a na tohle potřebujeme další pomoc.“
  • Zavolej na naši Linku bezpečí - promyslíme další postup společně.

Když si ubližuje někdo blízký

Možná sis všiml/a nějakého zranění, kamarád/ka se ti svěřil/a nebo ti posílá zprávy a fotky. To může být velká zátěž - můžeš cítit strach, bezmoc, vztek, odpor i odpovědnost za to, co se s ní/m stane. Může to být dost zahlcující.

Tvůj úkol není kamaráda/kamarádku zachraňovat. Ochraň nejprve sebe, aby toho na tebe nebylo moc. Největší pomocí někdy je, že situaci nenecháš jen mezi vámi a řekneš o tom dospělému, kterému věříš.

Příběh ze života:

Kamarádka mi začala psát skoro každou noc. Posílala mi fotky zranění a říkala, že když jí neodepíšu, udělá si něco horšího. Bála jsem se usnout nebo vypnout telefon.

Další tipy

  • Reaguj klidně a bez odsuzování - můžeš říct: „Mrzí mě, že je ti takhle těžko.“ „Jsem rád/a, že jsi mi to řekl/a.“ „Mám o tebe starost. Pojďme najít někoho, kdo ti může víc pomoct.“
  • Možnosti podpory - můžeš kamaráda/kamarádku doprovodit za školním psychologem nebo být vedle něj/ní, když se svěřuje rodiči. Můžete společně zavolat na Linku bezpečí. Nemusíš ale pomoc zajistit úplně sám/sama.
  • Řekni kamarádovi/kamarádce o zdarma mobilní aplikaci Nepanikař.
  • Mysli také na sebe - to, že víš o sebepoškozování blízkého člověka, může být velmi zatěžující. Dělej, co tě baví a přináší ti radost. To, že se cítí někdo kolem tebe špatně, neznamená, že ty nemůžeš prožívat radost.
  • Nastav si svoje hranice - nemusíš být vrba, která je kdykoliv k dispozici.

    Máš právo říct, že nechceš dostávat fotky zranění nebo odpovídat uprostřed noci: „Chci ti pomoct, ale fotky zranění mi neposílej. Když je ti zle, potřebuješ pomoc od někoho dospělého.“

  • Pokud o tom kamarád/ka nechce mluvit, netlač na něj/ni. Svěř se svému rodiči, učiteli, školnímu psychologovi nebo Lince bezpečí. Nebuď na to sám/sama. I ty si zasloužíš podporu.
  • Díky, že ti to není lhostejné!

Proč úleva nevydrží

Jak předcházet dalšímu sebepoškození?

Když sis právě ublížil/a

  • Řekni si o pomoc, zasloužíš si ji! Stud může říkat, že to máš schovat, ale právě teď potřebuješ vedle sebe někoho, komu věříš. Můžeš říct: „Ublížil/a jsem si a bojím se, že to udělám znovu. Potřebuju pomoc.“
  • Nejdřív se zaměř na svoje zdraví, ne na výčitky. Pokud je zranění vážné, nejde zastavit krvácení, něco jsi spolkl/a nebo si nejsi jistý/á závažností zranění, řekni to dospělému a vyhledejte lékařskou pomoc. Nebo volej 155.
  • Zavolej k nám na Linku bezpečí, společně to zvládneme.

Proč úleva po sebepoškození nevydrží

Sebepoškozování může na chvíli snížit napětí, přehlušit duševní bolest nebo na chvíli ukončit pocit prázdna. Původní problém ale nevyřeší.

Po krátké úlevě se často objeví stud, výčitky, strach z odhalení nebo potřeba zranění skrývat. Tyto nové pocity mohou vyvolat další nutkání si ublížit. Člověk se tak může dostat do kruhu, ze kterého je stále těžší vystoupit.

Sebepoškozování také přináší komplikace v podobě jizev a zranění, která mohou být větší, než byl původní úmysl, nebo se mohou zanítit či jinak zkomplikovat. Proto je důležité sebepoškozování řešit co nejdříve.

Příběh ze života:

Začalo to jednou, když jsem už nevěděla, jak zvládnout hádku doma. Potom jsem po tom začala sahat automaticky. Po každém ublížení se stydím a nenávidím se ještě víc.

Další tipy

  • Největší chuť si ublížit trvá většinou 20 – 30 minut - využij jiný způsob úlevy od napětí, např:
    • křič, zpívej nahlas, poslouchej hlasitou muziku, tancuj, jdi si zaběhat, zacvič si
    • bouchej do polštáře
    • napiš si na papír, jak se cítíš, a pak ho roztrhej a vyhoď
    • použij další odkláněcí techniky
    • použij aplikaci Nepanikař
  • Vyhledej pomoc co nejdříve - svěř se rodičům, školnímu psychologovi nebo psychologovi mimo školu. Mluv o tom, co prožíváš a že potřebuješ pomoc. Zasloužíš si ji!
  • Připrav si plán pro příští chvíli - napiš si, podle čeho poznáš přicházející krizi, co můžeš udělat dřív a koho kontaktuješ. Plán vytvářej nejlépe s odborníkem a alespoň jedním člověkem, kterému věříš.
  • Buď k sobě laskavá/ý - může se stát, že si nějakou dobu neubližuješ a potom se nutkání vrátí. Netrestej se za to. Zajisti si bezpečí, ošetření a podívej se, co tentokrát krizi spustilo. Řekni o tom odborníkovi, pokud už k nějakému chodíš. Nebo rodičům, aby ti pomohli zajistit pomoc.
  • Nebuď na to sám/sama - ozvi se na Linku bezpečí - jsme tu i pro tebe!

Odkláněcí techniky

Jak si neublížit

Když nutkání ublížit si přichází právě teď

  • Jdi k dalším lidem a dej nebezpečné věci mimo dosah.
  • Nastav si čas na deset nebo dvacet minut a vyber jednu bezpečnou činnost z odkláněcích technik níže. Když nepomůže, zkus jinou.
  • Můžeš také zavolat nebo napsat někomu, komu věříš: „Cítím silné nutkání ublížit si. Potřebuju, abys se mnou zůstal/a, než to trochu poleví.“
  • Zavolej k nám na Linku bezpečí 116 111 - pomůžeme ti zvládnout nejnáročnější chvíle.

Jak zvládnout nutkání ublížit si

Nutkání může působit, jako by nešlo vydržet. Jeho síla se ale často mění - nutkání trvá většinou 20 – 30 minut. Po této době začíná slábnout.

Překonat tuto kritickou dobu je náročné. Existuje však podpora, která může pomoci ulevit a dobu 20 minut přečkat. Odkláněcí techniky jsou možnost, jak akutní nutkání ublížit si odvrátit. Nenahrazují však hledání příčin a odbornou podporu.

Příběh ze života:

Když nutkání přijde, mám v hlavě úplné prázdno. Znám různé rady, ale v tu chvíli si na žádnou nevzpomenu.

Další tipy

  • Vytvoř si vlastní krátký seznam toho, co ti pomáhá - a ulož si ho na místo, které rychle najdeš. Seznam si můžeš doplňovat podle potřeby. Piš si ho třeba do poznámek v telefonu, do deníku. Měj ho po ruce, když potřebuješ.
  • Použij mobilní aplikaci Nepanikař.
  • Ozvi se na Linku bezpečí - zavolej nebo napiš na chat nebo e-mail.

Odkláněcí techniky

Když cítíš vztek, nespokojenost, neklid

  • Bouchej do polštáře. Udeř do něj pětkrát a na chvíli se zastav, zamysli se, co to s tebou dělá, a vnímej, zda hněv ustupuje nebo ne. V případě potřeby údery zopakuj, počítej je.
  • Dupej. Koukni se na hodinky a vyměř si pro dupání konkrétní čas. Můžeš dupat 30 vteřin, nebo třeba i minutu. Vydupej hněv z nohou pryč do podlahy pod sebou a nech ho tak odejít. Pokud to nestačí, dupání opakuj, dokud není nutkání menší.
  • Zlom klacek. Nejsi venku a klacek nemáš? Nevadí! Najdi něco, co můžeš rozlámat i doma a nebude to velká škoda. Třeba tužku. A pokud jednu zlomíš snadno, obuj se do toho a zlom dvě najednou. Vnímej, jaké pocity se dostavují.
  • Trhej. Vezmi si staré noviny nebo papír a roztrhej ho na kousky. Můžeš si u toho i počítat, na kolik kusů takový papír rozcupuješ.
  • Něčím hoď. Vyber věc, kterou neponičíš okolí. Může to být například oblečení či prázdná plastová láhev. Silou ji odhoď, klidně si u toho i zakřič.
  • Pusť si dynamickou hudbu a tancuj. Dostaň ze sebe svůj neklid pohybem. Když písnička skončí, vydýchej se a zjisti, jak na tom jsi. Potřebuješ ještě víc? Zatanči si na další song a zase prozkoumej, co se s tebou děje.
  • Hýbej se. Krom tance můžeš využít i jakoukoliv jinou fyzickou aktivitu. Pokud budeš venku, proběhni se nebo dělej dřepy.
  • Doma se zase můžeš pustit do uklízení. Dobrý je úklid něčeho, co nemáme rádi. Třeba přeskládání hrnců ve skříni nebo drhnutí vany.

Když je ti smutno, chce se ti plakat, cítíš depresi nebo slabost

  • Dopřej si teplou koupel. Vyber si přísadu, která ti dělá dobře (pěna, koupelová sůl) a vnímej teplo a další příjemné tělesné pocity.
  • Zalez si do postele s příjemnou knížkou a odpočívej. Můžeš se i chvíli zamyslet nad výběrem vhodné knihy či povídky, kterou máš rád/a a při čtení se cítíš fajn.
  • Pusť si uklidňující hudbu. Můžeš se i zamyslet nad playlistem a sestavit si takový, který budeš mít po ruce vždy, když ti nebude dobře. Tuto aktivitu si můžeš připravit předem.
  • Namaž se krémem. Nejprve si natírej místa, kde by sis v tu chvíli chtěl/a ublížit. Postupně můžeš namazat celé tělo, všímat si, jak se mast vpíjí do kůže, jestli je ti to příjemné, jakou vůni krém má.
  • Připrav si jídlo, které máš rád/a. Nespěchej. Hezky si vše naservíruj na talíř tak, aby se ti to líbilo. Pak se pusť pomalu do jídla.
  • Zavolej kamarádovi nebo kamarádce a popovídej si o něčem příjemném.
  • Zůstaň se svým pocitem a zkus ho prožít. Můžeš prostě plakat nebo se vztekat. To jsou také zdravé způsoby, jak náročné emoce zvládat.

Když cítíš prázdno, nereálno nebo necítíš nic

  • Můžeš vzít z mrazáku kostku ledu, nechat ji rozpouštět na dlani, vnímat chlad, na chvíli ji odložit, a pak na 3 doby stisknout.
  • Čichni si k něčemu aromatickému. Rozkroj citron či limetku a přičichni. Můžeš si i líznout. Najdi krabici s kořením a očichej jednotlivé sáčky. Můžeš to udělat i poslepu a hádat, které koření je které.
  • Soustřeď se na svůj dech. Přilož ruku na hrudník a pětkrát se do něj nadechni. Pozoruj, jak se ruka zvedá. Pak totéž zopakuj s břichem. A dovedeš se nadechnout i do beder? Přilož ruce i na ně a zkus to. Pak můžeš celý postup zopakovat.
  • Máš možnost jít do sprchy? Osprchuj se vlažnou vodou a použij mycí gel. Sleduj, jaký je to pocit, když na tebe dopadá svěží voda. Vnímej, jak voní mýdlo, které používáš. Máte-li jich na vaně víc, očichej všechny a vyber si to, které ti v tu chvíli bude nejvíc vyhovovat.

Když máš v hlavě chaos, nedovedeš se soustředit

  • Zaměstnej něčím ruce. Pokud se věnuješ jakékoliv ruční práci, je to ideální čas, jak něco uplést, uháčkovat, vyrobit. Anebo si uklidit v pokoji.
  • Pokud není po ruce žádná práce, rozhlédni se okolo sebe. Vyber si jakýkoliv předmět a důkladně jej prostuduj. Jakou má barvu? Jakou texturu? K čemu asi slouží? Voní? Můžeš předmět i uchopit a prohlédnout si jej zblízka. Je teplý, vlažný, nebo studený? Je příjemný na omak? Je těžký? Prozkoumej ho.

Kde hledat pomoc

Jak si zvládnout říct o pomoc

Když potřebuješ pomoc právě teď

  • Při vážném zranění, silném krvácení, požití léků či jiné nebezpečné látky nebo při poruše vědomí volej 155 nebo 112.
  • Pokud chceš zemřít, máš konkrétní plán nebo se bojíš, že si během nejbližší doby ublížíš, nezůstávej sám/sama. Jdi za dospělým, svěř se mu s tím, co prožíváš. Nebo rovnou volej 155.
  • Ozvi se na Linku bezpečí 116 111, můžeš zavolat kdykoliv. Jsme tu i pro tebe!

Kde hledat pomoc a jak si o ni říct

Svěřit se může být těžké. Možná se bojíš, že se rodiče naštvou, začnou tě hlídat nebo budou chtít vědět každý detail. Můžeš se také stydět nebo mít pocit, že tvoje potíže ještě nejsou dost vážné.

Nemusíš čekat na další zranění. Podporu můžeš vyhledat už ve chvíli, kdy na sebepoškozování myslíš nebo se bojíš, že ho nedokážeš zastavit. Dovol si to, zasloužíš si pomoc!

Příběh ze života:

Nevěděla jsem, jak to říct rodičům. Bála jsem se, že se budou zlobit nebo mě budou považovat za blázna. Nakonec jsem šla za školní psycholožkou a ta mi pomohla se na rozhovor s nima připravit. Nakonec jsem začala chodit na terapii k jedný paní. Je to lepší. Jsem fakt ráda.

Další tipy:

  • Začni jednou větou - nemusíš vysvětlit všechno najednou. Zkus říct třeba:
    „Už nějakou dobu si ubližuju a potřebuju pomoc.“
    „Mám nutkání si ublížit a bojím se, že to nezvládnu.“
    „Nechci zatím popisovat podrobnosti, ale potřebuju najít odborníka.“

    Pokud se ti špatně mluví, napiš zprávu nebo ukaž dospělému tento článek.

  • Vyber člověka, kterému věříš - může to být rodič, jiný příbuzný, učitel, školní psycholog, praktický lékař nebo trenér. Pokud první člověk reaguje odmítavě nebo situaci zlehčí, zkus dalšího.
  • Obrať se na školního psychologa - může ti pomoci s dalšími kroky při hledání dlouhodobé pomoci.
  • Vyhledej odborníka - psycholog nebo psychoterapeut ti může pomoci poznat spouštěče, porozumět tomu, co sebepoškozováním řešíš, a nacvičovat bezpečnější způsoby zvládání tvého prožívání. Při závažných psychických potížích může být důležitá i péče psychiatra.
  • Zeptej se na způsob placení - u některých terapetů se musí platit a některým za tebe hradí terapii tvoje zdravotní pojišťovna.
  • Řekni o souhlas rodičům - pokud je ti méně než 18 let, s docházením k psychologovi obvykle musí souhlasit tvoji zákonní zástupci. Někdy jde na první schůzku přijít bez jejich souhlasu a až tam vymyslet, jak si jim o souhlas říct. I na to se můžeš při objednávání zeptat.
  • Použij aplikaci Nepanikař - pomáhá sebepoškozování zvládnout.
  • Zavolej k nám na Linku bezpečí 116 111 - pomůžeme ti zorientovat se v dostupné pomoci. Nebuď na to sám/sama!

Videa, články, podcasty

Zjisti si o tom víc

Často se ptáš

Je přirozené, že když člověku není dobře, hledá možnosti, jak si ulevit. Sebepoškozování ale není bezpečná forma. Nese s sebou velká rizika a způsobuje další napětí. Musíš to schovávat, nedaří se ti ulevit jinak, můžeš se zranit víc, než bylo v plánu a na sebepoškozování také vzniká závislost a těžko se ho pak zbavuje.

Na krátkou chvíli může ulevit, ale dlouhodobě to nefunguje. Protože sebepoškozování nevyřeší problémy, kvůli kterým si ubližuješ.

Promysli si, jestli oslovíš oba rodiče, nebo jen jednoho. Vyber si k tomu chvíli, kdy rodiče nejsou ve shonu nebo na odchodu ven. Připrav si předem, co jim chceš říct. Když máš myšlenky předem srovnané, bývá jednodušší je pak říct nahlas. Třeba si to napiš i na lísteček nebo do telefonu. Můžeš rodiči napsat sms, že chceš o něčem důležitém mluvit. Bude snazší téma později otevřít. Můžeš jim ukázat i naši stránku a navázat na ni. Jestli o potížích nejde mluvit, můžeš vše sepsat do dopisu a předat ho vašim. Může se stát, že rodiče zareagují jinak než čekáš nebo potřebuješ. Nenech se odradit, zkoušej to znovu. Dej jim čas srovnat si, co od tebe slyšeli, a promyslet, jak ti můžou pomoct. Někdy pomáhá mít jako podporu někoho u sebe, třeba někoho z příbuzných, kamarádů, učitelů. Mohou podpořit tvá slova a pomoci, aby ti rodiče naslouchali.

Chceš to probrat, najít tipy?

Poradna

Vyber si téma, o kterém se chceš dozvědět víc.

Napiš nám

Proberme na chatu nebo e-mailu, co tě trápí.

Denně 9-13h a 15-19h

e-mail volno

Odpověď do 3 pracovních dnů

Zavolej nám

Chceš si o tom radši promluvit po telefonu?

Volej kdykoliv a zdarma

Nonstop

Jsme tu i pro tebe. Není žádná ostuda, říct si o pomoc. Ozvi se.

Naše služby jsou určeny pro děti a studenty do 26 let.

Až budeš kontaktovat Linku bezpečí, nemusíš se nám představit jménem, ani říkat žádné další osobní údaje (třeba kde bydlíš, nebo kam chodíš do školy), pokud si to nebudeš přát. To znamená, že jsi pro nás anonymní.

Služba je zdarma. Není pro nás důležité, jakou hudbu posloucháš, jestli jsi věřící, jestli se ti líbí kluci nebo holky, kolik máte doma peněz, nebo jakou barvu vlasů nosíš.