Radka je s Linkou bezpečí od roku 2016. Pracovala, na telefonu, v e-mailové poradně, ale také jako lektorka ve školách. V posledních letech ji můžete znát z podcastu Linky bezpečí Na tenké Lince, jehož je autorkou. Edituje také blog, na kterém se právě nacházíte a od roku 2022 se věnuje prevenci v rámci Linky bezpečí.
Je psychoterapeutka a vede svoji soukromou psychoterapeutickou praxi.
Shazuješ se? Přemýšlíš o sobě hanlivě a je tvoje „sebevědomí“ na bodě mrazu? Podobně se cítí občas mnoho lidí. Pokud ale podobné smýšlení převažuje a ovlivňuje negativně tvůj život, pokus se toto nastavení změnit. Zvyš své sebevědomí.
Každý z nás má v sobě bohatý svět myšlenek, pocitů a příběhů. Vytvořte prostor, kde můžete bez omezení vyjadřovat svou autentičnost a zaznamenávat okamžiky, které vás formují. Vstupte do světa psaní deníku, kde se slova stávají mostem mezi vnitřním světem a vnějším prostorem, a objevte, jaké změny mohou napsané řádky vyvolat.
„Jsem už přes půl roku zaseknutá ve velmi nepříjemném stavu. Jako bych utrpěla zlomeninu sebevědomí,“ napsala nám čtenářka Hanka. Její příběh vám nejspíš bude povědomý. Nebo je tu někdo, kdo se nebojí ztrapnění, ponížení, znemožnění? Navíc od člověka, kterého jsme si vážili, a před lidmi, na kterých nám záleží? Jak po takovém zranění zahojit duši?
„Svět by beze mě byl lepší, aspoň by mi nebylo tak hrozně“. Ne, není zde jasně napsáno: „Chci spáchat sebevraždu“, ale podobná věta a především její význam mezi řádky, na to může poukazovat. Zejména, pokud jsou tato slova provázena změnou nálad a chování. Je normální cítit bezmoc a mít obavy, když se přítel zmíní o sebevraždě, i když nepřímo. Co můžete udělat proto, abyste mu pomohli?
Nebo také: když se děti ptají a dospělí bojí. Na rovinu si pojďme říct, že smrt a strach ze smrti není zrovna čtenářsky a konverzačně atraktivní téma. Jenže když se začne ptát a bát syn nebo dcera, je na čase vytáhnout hlavu z písku a čelit realitě. Koneckonců, smrt je jediná jistota, kterou v životě máme a můžeme se spolehnout, že se s ní všichni časem setkáme. Před ní tedy neutečeme. Jak o smrti mluvit, je však mnohdy nejasné. Obzvlášť, pokud dotazy na toto téma nekončí a přechází v obavu a úzkost. Být připraven, znamená nebýt zaskočen. A s válkou na Ukrajině se toto téma stává ještě naléhavějším, než kdy jindy.
Jaké to bylo, když vám bylo dvanáct, třináct? Vzpomínáte si? Možná se vám vybaví střípky z událostí a pocitů, které jste v té době zažívali. V dokumentu V síti, který právě vstupuje do kin, je situace pochopitelně odlišná, stejně jako doba i způsob komunikace. Avšak rodící se zvědavost z objevování svého vlastního těla, budí zájem u dospívajících stejně tehdy jako teď. Čím vším musí děti a jejich rodiče projít, aby úspěšně zvládli období adolescence?