Panická porucha nebo vysoký pocit úzkosti se projevuje náhlými epizodami intenzivního strachu až hrůzy. Objevují se někdy jako reakce na spouštěč, ale přichází také z ničeho nic. Obvykle trvá několik minut. Někdy se ale může vracet ve „vlnách“, a to i po dobu dvou nebo tří hodin.
Asi mi dáte za pravdu, že často už od momentu, kdy žena otěhotní, se o své dítě začíná bát. Nejde o nic patologického, ale o běžné obavy ve smyslu: aby bylo zdravé, aby bylo spokojené a nedělo se mu nic zlého. Tento strach vychází z fyziologické potřeby své dítě chránit, aby přežilo. Někdy se ale rodiče potýkají s obavami, které omezují jejich běžné fungování a také velkou měrou ovlivňují zdravý vývoj dítěte.
Dýchání je neoddělitelnou součástí našeho života. I přes to, že je s námi neustále, většina z nás by dokázala na prstech jedné ruky spočítat, kolikrát si svůj dech v průběhu dne uvědomí. Přenesení naší pozornosti k této zautomatizované činnosti, nám může v mnoha situacích velmi pomoci. Je však důležité, naučit se v těchto chvílích pracovat se svým dechem správně. S tím, abychom si tuto dovednost osvojili, nám může pomoci (mimo jiné) i metoda kontrolovaného dýchání.
Říká se, že strach má velké oči. Ale v situacích, na které se v následujícím článku zaměříme, má spíš strach velké zuby. Budeme se totiž věnovat strachu ze zvířat, která na ulicích našich měst a obcí potkáváme nejčastěji – strachu ze psů. Povíme si, čeho je třeba se skutečně bát, jak se chovat, abychom předešli nechtěným konfliktům a jak reagovat na strach našich dětí.