Blog

Šikana na školách stále existuje a to i přes velkou osvětu, která k tomuto tématu běží. Domnívám se, že je ještě pořád velké procento rodičů, kteří si nejsou jisti tím, jak v těchto případech postupovat. Je velmi důležité vědět, že vyšetřování šikany ze strany školy má své zákonité postupy a jejich nedodržování může výsledek zásadně negativně ovlivnit. Sama jsem pracovala s nespočtem třídních kolektivů, kde se objevovala počáteční i pokročilá stádia šikany. Mé zkušenosti byly někdy velmi překvapující v tom, co vše se může ve třídách stát, a co je schopno vedení školy „přehlédnout“. V tomto článku nabízím doporučení, jak v těchto případech postupovat. Nenechte se ovlivnit strachem vašeho dítěte

Na Rodičovskou linku se poměrně často obracejí rodiče, jejichž dítě (případně skupina dětí) trpí přístupem pedagoga. A to už od mateřské školy. Leckdo by mohl namítnout, že jsme při telefonické nebo e-mailové krizové intervenci odkázáni pouze na jednostranné informace. To je pravda, nicméně takhle jednoduše to ze stolu smést nelze.

Nikdo z nás rodičů nechce, aby bylo jeho dítě šikanované. Přesto se šikana děje téměř na každé škole. Důležité je umět rozpoznat rozdíl mezi pošťuchováním a šikanou. Vědět, jak můžeme svému dítěti pomoci ve chvílích, kdy to potřebuje a co můžeme požadovat po učitelích a vedení školy při systematickém řešení šikany.

Léto, prázdniny… kromě odpočinku čas i na nějaké to dobrodružství, trochu jiné než to „pandemické“. Třeba na letním táboře, u strejdy nebo u babičky. Bez tlaku školních povinností, rodičů nebo hromady kroužků. Možná jste ale už dospělý a na prázdniny u sebe budete mít nějaký čas i dítě, které takříkajíc není vaše. Jste babička, děda či teta, ale také sportovní trenér nebo vedoucí letního tábora. Těšíte se na společně strávený čas, vymýšlíte a plánujete aktivity… jenže ouha. Někdy hned, někdy až po pár dnech vidíte, že dítě jaksi není ve své kůži. Na chvíli se vám povede ho rozptýlit, ale jakmile je o samotě, vidíte, že pláče nebo se někde schoulilo do klubíčka a nechce s nikým mluvit. Může být také v kontaktu s ostatními naštvané a vyvolávat konflikty, nebo také plačtivé a přecitlivělé. Nechcete to nechat jen tak být, zároveň nechcete být moc dotěrní. Co teď?

Dny, kdy slovo šikana patřilo fyzicky jen do školních tříd a skříněk, jsou již dávno pryč. S rozmachem technologií se do digitálního světa přesunulo to dobré a zajímavé, ale najdeme v něm i odvrácenou stranu anonymních radovánek a sociálních sítí. V čem je to jiné? Na co si dát pozor? A jak se bránit, když už jste uvízli?

Blíží se konec prázdnin a to znamená začátek nového školního roku. Některé děti se těší na spolužáky, jiné, zejména na 1. stupni ZŠ na paní učitelku, pana učitele, krok k dospělosti. Pro některé děti je však toto období spojeno s obavami, ať už jde o strach z nového kolektivu, nedobré vztahy s některými učiteli či hrozbu v podobě zkušenosti se šikanou. Pojďme se na vstup do školního roku podívat optikou Linky bezpečí.