Blog

Povídkový příběh chlapce a psycholožky z Linky Bezpečí, který se protne v jednom rozhovoru a sehraje důležitý okamžik v jejich životě.

Za poslední tři roky zaznamenali odborníci nárůst počtu sebevražd mladistvých o víc než 110 procent. Přispěly k tomu i pandemie covidu či kyberšikana. Navíc je téma sebevražd dětí a mladistvých stále ještě v podstatě tabu a systém prevence selhává kvůli velkému nedostatku profesionální pomoci.

„Svět by beze mě byl lepší, aspoň by mi nebylo tak hrozně“. Ne, není zde jasně napsáno: „Chci spáchat sebevraždu“, ale podobná věta a především její význam mezi řádky, na to může poukazovat. Zejména, pokud jsou tato slova provázena změnou nálad a chování. Je normální cítit bezmoc a mít obavy, když se přítel zmíní o sebevraždě, i když nepřímo. Co můžete udělat proto, abyste mu pomohli?

Pokud jste četli předchozí části (1. díl, 2. díl), nejspíš už víte, jak navázat komunikaci s dítětem, u kterého se Vám zdá, že se trápí. Je možné, že se Vám povedlo dítě podpořit, vyslechnout, že se mu povídáním s Vámi ulevilo. A co víc, máte pocit, že Vám dítě věří a pomalu se Vám svěřuje s věcmi, které ještě nikomu neřeklo. Pro dítě to může být velmi úlevné, pro Vás to ale může skrývat jednu nepříjemnou past…