Blog

Změna v podobě přechodu ze střední školy na vysokou školu je poměrně zásadní a představuje často významný milník v životě mladého člověka. Už jenom zorientovat se v systému VŠ je dost náročné. Ve své praxi se setkávám převážně se studenty z humanitně zaměřených oborů, které mají například oproti oborům technickým to specifikum, že studium bývá o něco méně strukturované. Zvládnout zkouškové, zachovat si duševní zdraví a zůstat „v pohodě“ je možné, ať už jde o jakýkoliv obor. Chce to ale přípravu a trochu péče o sebe.

Jak pracovat se silnými emocemi svých dětí? Jak jim pomoci, aby si uměly s náročnými situacemi a svými pocity samy poradit? Co jako rodiče můžeme udělat pro to, aby naše děti v životě prospívaly, aby rozuměly samy sobě? To jsou otázky, na které by rád znal odpověď snad každý rodič. V knize „Rozvíjejte naplno mozek svého dítěte“ na ně autoři Daniel J. Siegel a Tina Payne Bryson výstižně odpovídají. Výchovu dítěte totiž dávají do souvislostí s vědeckými poznatky o fungování mozku. Shrnutí 2 tipů z této knihy vám přináším v tomto článku.

Léto, prázdniny… kromě odpočinku čas i na nějaké to dobrodružství, trochu jiné než to „pandemické“. Třeba na letním táboře, u strejdy nebo u babičky. Bez tlaku školních povinností, rodičů nebo hromady kroužků. Možná jste ale už dospělý a na prázdniny u sebe budete mít nějaký čas i dítě, které takříkajíc není vaše. Jste babička, děda či teta, ale také sportovní trenér nebo vedoucí letního tábora. Těšíte se na společně strávený čas, vymýšlíte a plánujete aktivity… jenže ouha. Někdy hned, někdy až po pár dnech vidíte, že dítě jaksi není ve své kůži. Na chvíli se vám povede ho rozptýlit, ale jakmile je o samotě, vidíte, že pláče nebo se někde schoulilo do klubíčka a nechce s nikým mluvit. Může být také v kontaktu s ostatními naštvané a vyvolávat konflikty, nebo také plačtivé a přecitlivělé. Nechcete to nechat jen tak být, zároveň nechcete být moc dotěrní. Co teď?

Dny, kdy slovo šikana patřilo fyzicky jen do školních tříd a skříněk, jsou již dávno pryč. S rozmachem technologií se do digitálního světa přesunulo to dobré a zajímavé, ale najdeme v něm i odvrácenou stranu anonymních radovánek a sociálních sítí. V čem je to jiné? Na co si dát pozor? A jak se bránit, když už jste uvízli?

Školní fobie je něco, s čím se řada dětí potýká. Jedná se o velký strach ze školy, školního prostředí, třídního kolektivu či nějaké části dění ve škole. Strach je zdravá a přirozená emoce. Když ale přeroste ve velkou úzkost, začíná omezovat a jako nebezpečné vnímáme i obvyklé situace, pravděpodobně se jedná o fobii. Fobie může mít různé projevy od úzkosti, pláče, strachu ze školy, přes odmítání, chození za školu až po agresivní chování ve škole.

Rozhovor o provozu Linky v době karantén a omezení. Článek vyšel na ct24.ceskatelevize.cz a přinášíme vám jeho přepis. Problémy v rodině, pocit osamělosti nebo deprese provázejí děti v době nouzového stavu. S těmito problémy se nyní častěji obrací na Linku bezpečí. Kvůli psychickým problémům svých potomků se ozývají také rodiče. Vyplývá to z dat, která webu ČT24 poskytla mluvčí neziskové organizace Regina Jandová. Provoz Linky přitom komplikuje karanténa nebo onemocnění jejích zaměstnanců.