„Ježíši, ty se řežeš!“ Je přirozené, že rodiče reagují na sebepoškozování dětí šokem. Zahlédnou syna při převlékání a zjistí, že má po těle podivné šrámy. Vejdou do koupelny, kde se dcera zapomněla zamknout a najdou ji krvácející s žiletkou v ruce. Na podobné situace obvykle nejsme připraveni, ale pokud zachováme v kritickou chvíli chladnou hlavu, můžeme tím celé věci obrovsky prospět.
Lépe jíst, pravidelně cvičit nebo opustit vztah, ve kterém vám není dobře. To jsou změny, pro které jen odhodlání nestačí. Využít potenciál počátečního nadšení a sílu rozhodnutí je dobrý start. K udržení nového nastavení může pomoci systematický přístup. Objevte ho a podpořte.
Sebepoškozování je nevhodná strategie, kterou se lidé pokouší vymanit ze svých negativních emocí a prožitků. Takové jednání vypadá dramaticky a může skutečně vést k závažným důsledkům. Jestliže si někdo ubližuje, neznamená to ještě, že to s ním musí špatně dopadnout. Je však třeba se k problému aktivně postavit a vyhledat co nejdříve pomoc. Odkláněcí techniky jsou možnost, jak akutní nutkání ublížit si, odvrátit. Celková úzdrava však spočívá v procesu hledání příčin a postupné změně nejlépe v psychoterapeutickém procesu.
Téma sebepoškozování vzrostlo na Lince bezpečí za posledních pět let téměř o 500 %. Na všech službách Linky bezpečí (telefonu, chatu, e-mailu) se v posledních letech objevuje toto téma čím dál častěji. V roce 2017 bylo takových kontaktů 537, zatímco v roce 2022 už 2 607! A pomoc přichází také prostřednictvím e-mailu.
Změna v podobě přechodu ze střední školy na vysokou školu je poměrně zásadní a představuje často významný milník v životě mladého člověka. Už jenom zorientovat se v systému VŠ je dost náročné. Ve své praxi se setkávám převážně se studenty z humanitně zaměřených oborů, které mají například oproti oborům technickým to specifikum, že studium bývá o něco méně strukturované. Zvládnout zkouškové, zachovat si duševní zdraví a zůstat „v pohodě“ je možné, ať už jde o jakýkoliv obor. Chce to ale přípravu a trochu péče o sebe.
Zlepšit atmosféru a navodit příjemné pocity v rodině neznamená odstranit konflikty nebo kritiku. Ty mohou být součástí komunikace, obzvlášť, pokud jsou sdělovány konstruktivně. V pořádku samozřejmě není slovní agrese, ani ta pasivní v podobě zarytého mlčení, natož pak násilí. Podpořit však můžeme způsob, skrze který můžeme dosáhnout laskavého prostředí, ve kterém se lépe žije.
Jedním z nich je zvýšení počtu kladných a příjemných komentářů k sobě navzájem. Zní vám to jednoduše? To je dobře. Je to jednoduché a má to velký dopad na rodinné rozpoložení.