Milí čtenáři,
každé dva týdny vám přinášíme články, které se dotýkají duševního zdraví a cesty, která k němu má vést. Články se v tomto roce točily kolem sebepoškozování, šikany, úzkosti i sebevražedných myšlenek. Ano, byl to dost intenzivní rok, ve kterém duševní zdraví a potíže dětí a dospívajících sešláply plyn zase o kousek níž k podlaze a přidaly na rychlosti.
Nejen diskuse na veřejnosti nás inspirují k tomu zamyslet se nad omyly a bludy, které o nezisku a potažmo o Lince bezpečí kolují. Je přirozené, že lidi mají zkreslené představy o fungování neziskových organizací a je potřeba neustále vysvětlovat, jak naše služby reálně probíhají. Tak schválně, najdete si tady svou mylnou představu o lince? 🙂
Útočí na nás čím dál tím víc. Imunní vůči nim nejsme ani my, dospělí, kteří máme většinu svých názorů už pevně vytvořenou. Natož děti a dospívající, kteří si svůj názor na svět teprve tvoří. Řeč je o dezinformacích. Jak pomoci našim dětem orientovat se v záplavě všech informací? Jak je vést ke kritickému posouzení toho, co na síti vidí nebo čtou? Jak posoudit důvěryhodnost sdělení? Tomu se budeme věnovat v tomto článku.
Pokus o sebevraždu – téma, o kterém není jednoduché mluvit. Je to náročné i v případě, kdy se vás téma přímo nedotýká. Ze zkušeností víme, že právě myšlenky na sebevraždu a pokus o ni je velice častým tématem, se kterým nás děti a dospívající kontaktují.
„Mami, tati, dneska za mnou přišel ve škole kámoš a říkal, že jeho rodiče nechtějí, abychom se spolu kamarádili, ani se navštěvovali.“ Nerozumíte, co se stalo a proč, stejně, jako obě děti. Vždyť doteď se kamarádili! A to se najednou přestanou bavit? Jak se budeme všichni tvářit, když se potkáme náhodou venku? Když potkám kamarádovy rodiče? Nebo se potkáme na kroužku, na tréninku, ve škole?
Sotva se překulily prázdniny a tak nějak se rozběhl školní rok a už je to tu zas. Příprava na přijímačky!
Pro někoho je to první zkušenost, někdo už ji má neúspěšně za sebou a může tuto předchozí zkušenost zúročit. Kromě testů CERMAT, které jsou na většině středních škol stále povinné, jsou tu pro někoho také talentové zkoušky a je proto nutné se na ně důkladně připravit. Proč? Protože samotné znalosti ze základní školy bohužel nestačí.
Testy jsou koncipovány tak, aby v nich děti prokázaly svoje logické uvažování, schopnost analyzovat texty a sem tam využily pár znalostí, které je naučila škola. Zdá se vám to nefér? Důvodem je velmi silná poptávka po všeobecném vzdělání (tedy po gymnáziích) v čase, kdy se dítě stále necítí kompetentní rozhodnout se o budoucím směřování svého profesního života. Také ale po školách, které nabízí vzdělání ve vyšší kvalitě nebo jsou známé svým přístupem ke vzdělávání.
V testech neobstojí jen ti, kteří se dobře učí, ale ti opravdu nadaní a talentovaní. Gymnázia a další střední školy zakončené maturitní zkouškou už dávno nepatří mezi školy, kam by se dítě dostalo bez příjímacích zkoušek za dobré vysvědčení. Dnes rozhoduje především dobrá příprava a štěstí.