Blog

Sebepoškozování je nevhodná strategie, kterou se lidé pokouší vymanit ze svých negativních emocí a prožitků. Takové jednání vypadá dramaticky a může skutečně vést k závažným důsledkům. Jestliže si někdo ubližuje, neznamená to ještě, že to s ním musí špatně dopadnout. Je však třeba se k problému aktivně postavit a vyhledat co nejdříve pomoc. Odkláněcí techniky jsou možnost, jak akutní nutkání ublížit si, odvrátit. Celková úzdrava však spočívá v procesu hledání příčin a postupné změně nejlépe v psychoterapeutickém procesu.

Téma sebepoškozování vzrostlo na Lince bezpečí za posledních pět let téměř o 500 %. Na všech službách Linky bezpečí (telefonu, chatu, e-mailu) se v posledních letech objevuje toto téma čím dál častěji. V roce 2017 bylo takových kontaktů 537, zatímco v roce 2022 už 2 607! A pomoc přichází také prostřednictvím e-mailu.

Změna v podobě přechodu ze střední školy na vysokou školu je poměrně zásadní a představuje často významný milník v životě mladého člověka. Už jenom zorientovat se v systému VŠ je dost náročné. Ve své praxi se setkávám převážně se studenty z humanitně zaměřených oborů, které mají například oproti oborům technickým to specifikum, že studium bývá o něco méně strukturované. Zvládnout zkouškové, zachovat si duševní zdraví a zůstat „v pohodě“ je možné, ať už jde o jakýkoliv obor. Chce to ale přípravu a trochu péče o sebe.

Zlepšit atmosféru a navodit příjemné pocity v rodině neznamená odstranit konflikty nebo kritiku. Ty mohou být součástí komunikace, obzvlášť, pokud jsou sdělovány konstruktivně. V pořádku samozřejmě není slovní agrese, ani ta pasivní v podobě zarytého mlčení, natož pak násilí. Podpořit však můžeme způsob, skrze který můžeme dosáhnout laskavého prostředí, ve kterém se lépe žije.

Jedním z nich je zvýšení počtu kladných a příjemných komentářů k sobě navzájem. Zní vám to jednoduše? To je dobře. Je to jednoduché a má to velký dopad na rodinné rozpoložení.

Vánoce jsou svátky času stráveného společně s rodinou. A to i s tou rozvedenou. Pokud zažíváte Vánoce po rozvodu poprvé, možná přemýšlíte, jak to udělat, aby byly co nejhezčí nebo kde by měly děti svátky trávit. S oběma rodiči nebo raději s každým zvlášť?

„Jsem už přes půl roku zaseknutá ve velmi nepříjemném stavu. Jako bych utrpěla zlomeninu sebevědomí,“ napsala nám čtenářka Hanka. Její příběh vám nejspíš bude povědomý. Nebo je tu někdo, kdo se nebojí ztrapnění, ponížení, znemožnění? Navíc od člověka, kterého jsme si vážili, a před lidmi, na kterých nám záleží? Jak po takovém zranění zahojit duši?