Radka je s Linkou bezpečí od roku 2016. Pracovala, na telefonu, v e-mailové poradně, ale také jako lektorka ve školách. V posledních letech ji můžete znát z podcastu Linky bezpečí Na tenké Lince, jehož je autorkou. Edituje také blog, na kterém se právě nacházíte a od roku 2022 se věnuje prevenci v rámci Linky bezpečí.
Je psychoterapeutka a vede svoji soukromou psychoterapeutickou praxi.
Naťukat doma z gauče prompt, jak odnaučit dítě okusovat si nehty, a pak jen pár vteřin čekat, co skvělého nám stroj doporučí, zní jako splněný sen každého rodiče, který se stal realitou. Je to nesmírně jednoduché, bez rizika trapnosti, pocitu selhání nebo studu, který může provázet rozhovor s kamarádkou, partnerem či terapeutem.
Pro většinu rodičů je nepředstavitelné, že by jejich dítě mohlo uvažovat o ukončení života. Přesto se to občas děje. Na Lince bezpečí se s tématem sebevražedných myšlenek, sklonů nebo pokusů setkáváme každý den. Děti a dospívající mluví o vyčerpání, bezvýchodnosti, tlaku na výkon i o bolesti, která navenek často není vidět. Někdy jen mezi řádky, jindy napřímo říkají: „Já už tady nechci být.“ Na Lince bezpečí s tímto tématem umíme pracovat. Rodič je ale v jiné situaci. Proto přinášíme postup, co dělat, když se sebevražedné sklony objeví.
Pokud společně doma zvažujete, co ještě stihnout a co už nechat být, máme pro vás pár užitečných tipů. Dobrá zpráva je, že se stále ještě něco stihnout dá a zároveň není nutné, a ani užitečné, dohánět úplně všechno. Vedle naučených vědomostí jde totiž také o hlavu. O nervozitu, fungování ve stresu a možnostech, jak to celé zvládnout.
Zdlouhavé usínání, roztěkanost, bolení bříška nebo tiky. To jsou některé projevy, které mohou být jen dočasným projevem nahromaděného stresu a způsobem, jak se menší děti vyrovnávají s denními situacemi. Jindy, zejména v případě, že jde o delší časové období, to ale může být projev úzkosti a silného napětí v těle, které si vyžaduje naši pozornost.
Cítíte stres, úzkost nebo napětí, které vás táhnou ke dnu? Jacobsonova progresivní svalová relaxace je jednoduchá, ale účinná metoda, která dokáže tyto pocity zmírnit. Americký lékař Edmund Jacobson ji vyvinul už ve 30. letech 20. století, a je dodnes aktuální – možná právě díky své nenáročnosti. Naučit se ji může každý. Umí přinést rychlou pomoc ve stresových situacích nebo pravidelnou péči o své tělo i mysl.
Když se ocitnete v situaci, kdy se konflikt nebo hádka s dcerou nebo synem vyhrotí a zazní věta: „To se radši zabiju.“, většinu rodičů zamrazí. Ať už je to řečeno v žertu, ve vzteku nebo v zoufalství, jde o slova, která by neměla být ignorována. Jak reagovat?
Vaše reakce může být rozmanitá. Určitě vás ale nenechá klidnými. Typický je úlek, strach nebo dokonce vztek a dokonce i odpor. To se pak může projevit i ve sdělení, které z vás vystřelí rychlostí blesku: „Tak to si můžeš zkusit!“ (Nebo si doplňte svoji variantu, když se do situace vžijete). Jakkoli vás tato věta zasáhne, vaše reakce je důležitá. „Mlčeti zlato“ je doporučení, kterým v danou chvíli nic nezkazíte. Všechny komentáře podobné výše uvedenému, nechte nevyslovené a chvilku počkejte, než odezní první vlna emocí. Zhluboka se nadechněte a než cokoli řeknete, zvažte své další kroky. Ty mohou vypadat následovně.