Selhání je nezbytné pro rozvoj houževnatosti a sebekontroly. Mluvit o důležitosti neúspěchu, jak na něj reagovat a jak se z něj poučit, to jsou úkoly nás, rodičů. Děti se potřebují naučit žít a fungovat v prostředí, které je nastavené na úspěch a vyrovnat se s neúspěchem. Jak selháním a neúspěchem provést dítě a ještě z toho vytěžit?
Někdy nevědomky zadupáváme dětské sebevědomí, aniž bychom si to uvědomovali. Podíváme se na pocity, které se v dítěti odehrávají, pokud je v přehnané a každodenní míře kritizováno. Možná jsme hyper kritiku v dětství zažili. Co to v nás způsobilo? Jak z toho ven?
Suverénní, komunikativní, veselé, poradí si s problémy, zároveň nemá přehnané obavy a úzkosti a je sociálně zdatné. Že to zní jako popis dokonalého nadčlověka? Kdepak. Takto vypadá asi nejčastější představa lidí o sebevědomém dítěti. Proč je to tak důležitá charakteristika, jak se utváří, dá se na ní pracovat vědomě a v čem to může (nejen) dětem v průběhu života hodně pomoci?
Na Lince bezpečí jsme si zcela vědomi vážnosti situace a obav našich dětí a jejich rodičů. Nabízíme základní body, jak vnitřně se situací naložit. Doporučujeme i sdílení letáku, děkujeme. Zároveň platí, že naše služby: dětská Linka bezpečí 116 111 a Rodičovská linka 606 021 021, jsou všem k dispozici.
Největší množství růstového hormonu je totiž produkováno v noci. Nejde ale jen o spánek samotný, ale také o usínání v ten správný čas. Což je „včas“. Čím dříve chodí děti spát a čím déle spánek trvá, tím více růstového hormonu tělo vyrobí, zpracuje a dítě tak následně roste. Množství růstového hormonu v těle je dáno naší genetikou. Existují ale také přirozené způsoby, jak jeho produkci můžeme podpořit.
Mnoho článků na těchto stránkách se zabývá dětmi a jejich rodiči. Popisují, co jedni nebo druzí prožívají, jaké jsou jejich starosti a co může vést k jejich větší radosti. A jak by jim spolu, ve vztahu rodič – dítě mohlo být lépe. Ve vztahu, který pro většinu lidí bývá jedním z těch nejbližších. „Mít dítě“ může někomu znít jako samozřejmost, nemalá část partnerů však zjišťuje, že to zdaleka tak samozřejmé není. Co prožívají ti, kteří by si děti přáli, ale oni ne a ne přijít? O tom bude tento článek.